SETBA POKOJE V ÚDOLÍ
Když procházíme zkouškami, často máme problém zachovat si pokoj. To je první fáze Božího vyučování, když nás Bůh vede přes těžké časy.
Pokoj je jako každé jiné ovoce Ducha, to znamená, že zraje. Stejně jako dozrává moudrost, dozrává i pokoj. Bůh k tomu, co již máte, neustále přidává prostřednictvím všech zkušeností; způsobu, jakým se pěstuje jakékoli duchovní ovoce. Přemýšlejte o tom, co se děje s vysetým semenem, ze kterého má vzejít kvetoucí rostlina. Jak raší, fouká na ně vítr a zaplavují ho deště, ale Bůh ho stvořil tak, aby odolalo a vyrostlo v rostlinu prostřednictvím těchto pravidelných vlivů, potom zachová tu rostlinu a ta nakonec přinese úžasné ovoce.
Utěšuji se slovy žalmisty, který ujišťuje každé srdce, které je otevřené věrnému vedení pastýře: „Drž se bezúhonného, hleď na přímého, vždyť pokojným lidem patří budoucnost“ (Žalm 37,37). Věrný křesťan může být otřesený a zmítán problémy, ale Boží budoucností pro služebníka je pokoj.
Pokud nemáte pokoj, vyčkejte. Bude růst. Příslib pokoje pochází od samotného Boha a Ježíš za něj již zaplatil. Vaše zkoušky a soužení budují budoucnost, kde nejen, že budete chodit v neustálém pokoji, ale ponesete ovoce pokoje a budete konat skutky spravedlnosti, které přetrvají do věčnosti.
Podrobte se Božímu vedení a důvěřujte jeho stvořitelskému dílu ve vás. Bůh má záměr s vaším životem, a toto je součástí vaší přípravy. „Když jsi běžel s pěšáky a unavili tě, jak chceš potom závodit s koňmi?“ (Jeremiáš 12,5) Jsme stvořeni, abychom běželi závod s posilujícím Božím pokojem v srdci.
Žijeme v době a na místě, které hlásá: „prosperita, prosperita, prosperita“, ale údolí přicházejí ke všem. Jako Boží lid víme, že zkoušky mají účel. Skrze ně se projevuje Pánova milosrdná tvořivost. Údolí je místo, kde čelíme nepokoji, uvědomíme si cenu pokoje a chopíme se zaslíbení pokoje.
Není zelenější pastviny než srdce, které je schopné být živnou půdou pro pokojné ovoce spravedlnosti. „Dobrota a milosrdenství mě budou provázet po všechny dny mého života, zůstávat budu v domě Hospodinově po dlouhý, věčný čas“ (Žalm 23,6).