„Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.“ (Matouš 27,59-60)
Když byl Ježíš po ukřižování položen do hrobu, zanechal učedníky se zlomeným srdcem a vyvedené z míry. Když byl přivalen veliký kámen před vchod, aby zapečetil hrob, všichni zakoušeli smutný konec. Konec konců, Ježíš řekl: „Je dokonáno“ (Jan 19,30), a potom sklonil svou hlavu a zemřel.
Ježíšovi věrní následovníci věřili, že je nadějí světa, spása Izraele, světlem pro pohany. Byl velký léčitel, který křísil mrtvé, osvobozoval zajaté a kázal dobrou zprávu chudým. A potom ho odstranili!
Když Ježíš vyslovil: „Je dokonáno“, jeho následovníci si určitě mysleli, že tím míní, že je naprosto po všem, že příběh skončil. Jejich reakce na jeho pohřeb potvrzovala jejich pocit beznaděje – nevěděli ale, co se děje hned na druhé straně kamene.
Příliš často, když křesťané trpí v životních zkouškách, také prožívají pocit zoufalství. Všechno, co vidí, je natrvalo přivalený kámen, který je odřízl od naděje. Ale stejně jako Ježíšovi následovníci pohlížejí na věci z této strany kamene. Uvnitř hrobu je vzkříšený život – zázrak, který jen čeká, až nastane!
Ďábel možná prohlašuje, že zvítězil, začíná ale mocný otřes. Ježíš jedná a náhle, podle svého slavného načasování, projde dveřmi do tvého života a tvoje zkouška se ihned změní. Satan nemá poslední slovo. Smrt již nemá svůj osten. Světlo vítězí nad temnotou a Ježíšova láska vítězí nad vším zlým.
Stojí právě teď mezi tebou a Božím vysvobozením nějaký kámen? Bůh je ve tvém životě přítomen právě v tuto chvíli (nikdy nepřestává pracovat) a kámen je odvalován. Bůh vítězí nad veškerou mocí temnoty a vírou můžeš přijmout jeho vítězství za své.