V životě každého věřícího, stejně jako sboru, přichází čas, kdy nás Bůh podrobí základní zkoušce víry. Je to ta samá zkouška, kterou podstoupil Izrael, když stál u Jordánu.
Co je to za zkoušku?
Jde o to, že i když vidíme všechna nebezpečí, která jsou před námi - problémy, kterým čelíme, velké utrpení, mocnosti a síly, které nás chtějí zničit, naprosto důvěřujeme Božím zaslíbením a rozhodneme se žít s důvěrou a jistotou v jeho Slovo. Jde o závazek věřit, že Bůh je větší než všechny problémy a nepřátelé.
Nebeský Otec nehledá víru, která řeší problémy postupně, jak přicházejí. Hledá celoživotní víru, celoživotní rozhodnutí věřit mu, i když narazíme na nemožné. Taková víra přináší pokoj a odpočinutí naší duši, nehledě na situaci, v jaké se nacházíme. A pokoj máme, protože jsme zakotveni v Něm. Můžeme říct: „Můj Bůh je větší. Dokáže mě vymanit ze všech trápení.“
Bůh je milující a věčný, ale svým lidem nedovolí setrvávat v nevěře. Možná jsi byl mnohokrát zkoušen a teď přišel čas, abys učinil rozhodnutí. Bůh chce, abys měl víru, která obstojí v základní zkoušce, víru, která nedovolí ničemu, aby vás oddělilo od jistoty a důvěry v jeho věrnost.
Když Izrael stál proti Jerichu, lidem bylo řečeno, aby nepromluvili ani slovo, jen jednoduše pochodovali. Tím se zaměřili na jednu věc, o kterou je Bůh požádal: poslechnout jeho Slovo a jít kupředu.
To je víra. Znamená to zaměřit srdce na vše, co je napsané ve Slově, bez zpochybňování nebo zlehčování. A my víme, že pokud jsou naše srdce odhodlaná poslouchat, Bůh zajistí, abychom jeho Slovu naprosto rozuměli, bez záměny významů. Navíc, pokud nás vyzývá, abychom něco vykonali, posilní nás a vybaví schopností poslechnout. „Ať slabý řekne, jsem silný“ (Jóel 3,10), „Posilněte se v Pánu a v jeho nesmírné moci“ (Efezkým 6,10).