NENÍ TO NÁŠ KOKTEJL A NAŠE HRANOLKY

Před pár lety jsem jednou vezl své nejmenší dítě. Byli jsme v autě jen my, a tak dcerka toho využila a požádala mě: „Koupil bys mi hranolky a vanilkový koktejl v McDonaldu?“

„Jasně,“ řekl jsem. „Vždyť je to jen výjimečně.“ Koupili jsme hranolky, ona sedí vzadu a jí a ta vůně je tak omamná, že jsem řekl: „Hele, můžu si dát taky pár hranolků?“

„Ne. Ne.“

Říkám jí: „Jen jeden jediný.“

Nic. Nakonec jsem auto zastavil a otočil se k ní. „Víš, proč můžeš jíst ty hranolky? Povím ti to. Vstávám každé ráno v 5:00, abych se modlil a dostal slovo od Boha, abych pak mohl v církvi kázat, co mi Bůh dal do srdce a radit lidem po celém světě. Tak to dělám celý týden. Když přijde pátek, dají mi výplatu. Díky té výplatě nemáte hlad, můžu zaplatit účet za elektřinu, abyste neseděli potmě, a účty za topení, abyste nemrzli. Se zbylými penězi pak přijedu k McDonaldu, takže si můžeš dát vanilkový koktejl a hranolky. A já chci jen jediný hranolek.“

Někdy zapomínáme na všechno, co Bůh pro nás udělal, a ani mu nevzdáme chválu. Sedíme s koktejlem a hranolky, zpíváme si a myslíme si: „To jsem dobře koupil.“

Nic jsme si nekoupili. Bůh nám to dal. Potřebujeme poznat, že to Bůh pro nás pracuje a zaslouží si chválu. Jak napsal Pavel: „Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu chvalozpěvy, žalmy a duchovní písně. A všechno, cokoli činíte slovem nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu a Otci.“ (Koloským 3,16-17)

Vždy je za co chválit Boha. Vždy je důvod pozvednout ruce a uctívat ho. Všechno, co Bůh chce, abys udělal, je poděkovat. Po celý život by naše srdce mělo říkat: „Bože, děkuji ti za všechno, co děláš. Děkuji.“

^{Pastor Tim Dilena sloužil 30 let v Detroitu, poté 5 let v New Yorku v Brooklyn Tabernacle a 5 let v Lafayette v Louisianě. V květnu 2020 se stal starším pastorem církve Times Square.}