SRDCE KŘESŤANA NA KONCI VĚKU

David Wilkerson (1931-2011)

Co lidé potřebují v časech, kdy se ekonomika hroutí, roste nezaměstnanost a nezaplacené účty se hromadí? Být součástí skvělé, rychle se rozrůstající církve, kde se káže o tom, jak si užívat života? Nikoliv. Potřebují odpovědi. Potřebují někoho, kdo má patřičnou autoritu a kdo jim vysvětlí, co se vlastně děje. Potřebují někoho, kdo to všechno chápe. A potřebují také slovo od Boha, aby jejich srdce a mysl i nadále spočívaly v pokoji, který dává Pán.

Když Ježíš pobýval na zemi v těle, čelil ďáblu jako Duchem vyzbrojený muž. Žádné jiné zbraně neměl. Ježíšovi učedníci měli tu moc také: „Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh“ (Matouš 10,1). „Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele“ (Lukáš 10, 19).

Apoštol Petr byl obyčejný smrtelník jako my, přesto disponoval duchovní autoritou nad ďáblem. Řekl ochrnutému muži u chrámové brány: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď“ (Skutky 3,6). Muž byl okamžitě uzdraven a náboženští vůdcové té doby jasně rozpoznali velkou moc, kterou Petr dostal. Zeptali se: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“ (Sk 4,7)

Nikde v Bibli nenalezneme žádný náznak toho, že by Boží moc neměla být vyhrazena i pro nás v dnešních časech. Bůh posílil a potěšil svůj lid, když putoval pouští, dal svým věrným odvahu a smělost, když se shromáždili na Letnice. Proč by tedy stejnou přízeň a pomoc odepíral nám, své církvi na konci věku, v době, kdy ji potřebujeme více, než kterákoliv předchozí generace?

Bůh svou autoritu nad mocnostmi svěřuje jen tomu, kdo – jak píše apoštol Petr – zdobí „své nitro nepomíjivou krásou krotkého a pokojného ducha“ (1. Petrova 3,4). Pavel k tomu přidává: „uvnitř se obnovujeme den co den“ (2. Kor 4,16). Lidé kolem nás nás vidí z vnějšku. Naproti tomu vnitřní člověk je viditelný pouze Bohu. Duch svatý na něm neustále pracuje, posiluje ho a připravuje ho na to, aby mohl obdržet duchovní autoritu.

I tebe Duch trénuje a i ty zraješ v Boží milosti a tvůj vnitřní člověk se učí růst. Věř Jeho slovu v každé situaci a kráčej vpřed v duchovní autoritě.