ŽÍT V BOŽÍM ODPOČINUTÍ

Mé ženě Gwen bylo třicet čtyři let, když jí poprvé zjistili rakovinu. Když jsme se tu zprávu dozvěděli, byli jsme zničení. Právě jsme se s rodinou přestěhovali do New Yorku, abych tam mohl začít službu mezi pouličními gangy. A teď, když jsem chodil po ulicích a kázal členům gangů a narkomanům, musel jsem potlačovat slzy utrpení a strachu. Ale Bůh mě nepřestával ujišťovat: „Já jsem věrný, Davide. Neopustím tebe ani tvé blízké.“ Bůh mě provedl touto děsivou zkouškou rakoviny a potom každou, která následovala.

Pán nechce, aby naše vítězství bylo pouhou jednorázovou záležitostí. Jeho cílem není to, abychom vyšli z krize a řekli: „Děkuju, Bože, moje víra v téhle zkoušce neselhala.“ Ano, možná jste tuhle zvládli. Ale stejně jako na vítězný Izrael na břehu Rudého moře, dřív nebo později přijde další krize a to může být úplně jiný druh zkoušky.

Žít v Božím odpočinutí je způsob života. Pán chce, abychom při všech zkouškách spočinuli v Jeho pokoji a důvěře s vědomím, že náš velekněz s námi cítí, když jsme slabí.

Nechápejte mě špatně: nemám na mysli dosažení nějakého stavu nirvány. Mnoho učitelů hnutí New Age tvrdí, že jediný způsob, jak zvládnout budoucí krize je už teď zocelit své srdce a zahubit veškerou lásku. Zkrátka pokud vám na lidech přestane záležet, nezraní vás. Proto byste se měli obrnit proti životním utrpením.

Ale Bůh není nikdy oslaven, když se Jeho služebníci otupí. V tom nespočívá Jeho odpočinutí. Jeho odpočinutí znamená naučit se věřit Jeho zaslíbení, že nám bude věrný, ať se stane cokoli.

Mám čtyři děti a taky vnoučata a můžu vám upřímně říct, že když některé z nich prožívalo bolest, nikdy se nestalo, že bych jen zpovzdálí sledoval, jak se trápí, a nesnažil se vstoupit do toho utrpení s nimi. V takových chvílích jsem udělal všechno, co bylo v mé moci, abych je uzdravil a ochránil. Ptám se vás: O co víc nás miluje náš nebeský Otec, prochází s námi zkouškami a touží uzdravit naše rány?

„Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?“ (Matouš 7, 11).