"K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře … Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech" (Izaiáš 8:20, 22). Včera večer jsem se zúčastnil Křesťanského hudebního festivalu. Nikdy nezapomenu, co jsem viděl, a

Bůh zaslíbil proroku Zachariášovi, že bude v posledních dnech ochrannou hradbou kolem svého lidu: „A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol…“ (Zachariáš 2:5). Podobně svědčí Izaiáš: „Nebo jsi byl… zastíněním před horkem; nebo vzteklost ukrutníků podvrátila by zeď“ (Izaiáš 25:4). „A bude

Připravte se teď, že na své teologii odhalíte něco skandálního. Buďte připraveni, že uvidíte Ježíše ve zcela novém světle. Věděli jste, že jsme k našim problémům přicházeli ze špatného konce? Jsme tak zaujati našimi vlastními problémy, že nám ani na mysl nepřijde, že náš Pán má také problém. A

Ježíš nařídil svým učedníkům, aby nastoupili do lodi, která směřovala ke kolizi. Bible říká, že je „přinutil, aby nastoupili do lodi…“ Loďka směřovala do nepokojných vod, byla zmítána jako poskakující korková zátka, učedníci byli vehnáni do zkušenosti mini Titaniku – a Ježíš o tom celou dobu věděl.

Tolik se stydím, když vzpomínám na začátky své služby – protože jsem odsoudil tolik upřímných lidí. Myslel jsem to dobře, a moje horlivost byla často upřímná a dobře míněná. Ale kolik lidí jsem přivedl pod strašné odsouzení, protože neodpovídali mým představám o svatosti. Před léty jsem kázal proti

Tak či onak jsme zraněni všichni. Všichni jsme na té samé lodi. I ta smějící se, lehkovážná, bezstarostná parta je zraněná. Snaží se skrýt svá zranění pitím a vtipkováním – ale tím zranění nezmizí. Kdo je zraněný? Rodiče marnotratného syna nebo dcery. Miliony rodičů jsou hluboce zranění dítětem

Kážu tisícům, přesto existují časy, kdy se cítím dokonale vysušený – vzdálen od vřelé Boží přítomnosti. V těchto okamžicích sucha nemám žádnou velkou touhu číst Slovo – čtu Bibli většinou jen z pocitu povinnosti. Když jsem vyprahlý a prázdný, pociťuji malé nucení k modlitbě. Vím, že je má víra

Ptal ses někdy tuto otázku? Existuje nějaká speciální věc, za kterou ses po dlouhý čas modlil bez zjevné odpovědi v dohledu? Jsou chvíle, kdy jsi zvědavý, zda někdy přijde odpověď? Udělal jsi opravdu všechno, co víš, že máš udělat? Naplnil jsi každý požadavek modlitby? Plakal jsi a naříkal, postil

Téměř všude, kam v současné době jdu, slyším lidi říkat: „Přeji si, abych mohl od toho všeho prostě utéct pryč.“ Potom, po smutné pause, dodávají: „Ale nevím, kam utéct. Nemám žádné místo, kam bych šel. A myslím, že jsem také příliš velký zbabělec.“ Nedávno se mi vyznával holič, zatímco zkracoval mé

Stál jsem nedávno v hotelové hale a pozoroval svobodné lidi vcházející husím pochodem do ohromné hodovní síně. Na vývěsce venku v hale jsem četl: „Creative Single’s Party“ (Večírek pro svobodné). Byla neděle večer – den, který je pro osamělé lidi nejdepresivnější. Jaký to byl tragický pohled

Ďáblovou poslední strategií v oklamání věřících je způsobit, aby pochybovali o Boží věrnosti v odpovídání na modlitby. Satan by chtěl, abychom věřili, že Bůh zavřel své uši před naším pláčem a nechal nás, abychom si své problémy vyřešili sami. Věřím, že největší tragédií v církvi Ježíše Krista je

Na tento národ přichází probuzení svatosti. Jiskřičky již byly zažehnuty Duchem svatým a kamkoli teď cestuji, jsou tam znamení skvělého probuzení mnoha Božích dětí, které hladoví a žízní po spravedlnosti. Bible předpovídá, že až přijde nepřítel jako povodeň, Duch Pánův proti němu vztyčí korouhev

„A anděl vykřikl mocným hlasem: Padla, padla ta veliká říše Babylón a stala se příbytkem démonů, vyhnanstvím každého nečistého ducha a vězením každého nečistého a ohavného ptáka!“ (Zjevení 18:2). Martin Luther a další reformační kazatelé vyučovali, že Babylón je katolická církev a papež šelma. Mnoho

Tři měsíce poté, co Izraelci opustili Egypt, dorazili na úpatí hory Sinaj a utábořili se tam. Mojžíš vystoupil na tuto masivní, bouřlivou horu, aby rozmlouval s Hospodinem. Bůh ho zavolal a řekl: „Aj, já půjdu k tobě v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobě

Bůh v našich dnech pracuje vskrytu. Pozvedá hladové lidi, kteří jsou stále víc a víc nespokojení s tělesným, světským systémem, který teď existuje – dokonce i v církvi. Tito lidé, hladovějící po Bohu, si mezi sebou říkají: „Tohle není ono. Je tu něco víc. Velkohubost a honba za senzací, to všechno

Přináším vám prorocké slovo od Pána. Vykupitel Sionu se chystá zjevit se ve své slávě v našich dnech ve své církvi! „Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin“ (Izaiáš 59:20). Vize proroka Izaiáše se už už naplní. Bůh se chystá přijít s

To, co následuje, je prorocké varování z Azusa Street před 75 lety, které se týká nebezpečí Letnic bez Krista! Frank Bartleman byl očitým svědkem vylití Ducha svatého v roce 1907 na Azusa Street v Los Angeles. Byl označován za reportéra probuzení na Azusa Street. Před téměř 75 lety, během tohoto

Bůh se setkal s Mojžíšem u hořícího keře a nařídil mu, aby vyvedl Izrael z otroctví. Řekl svému služebníkovi: „Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě…protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej…protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta…“

Duch svatý si toužebně přeje přivést Boží lid zpátky k tomu, aby sloužili Pánu s radostí a veselím. Jak zarmoucené musí být nebe, když je svědkem nepropustné pokrývky zoufalství a sklíčenosti, která padla na množství věřících. Boží slovo přikazuje: „Prokřikuj Hospodinu všecka země. Služte Hospodinu

Kolik znáš církví, které jsou zaplaveny mocnou přítomností Ježíše Krista? Kde jsou věřící tak naplněni bázní a úctou, kde se shromažďují ve svatém mlčení. Kde se nikdo neodváží být neuctivý, prostořeký nebo pošetilý. Kde je zpívání tak naplněno Kristovou přítomností, že hříšníci vzlykají. Kde se

Bůh nemůže použít člověka, dokud ho nedostane na svatou zem. Svatý Bůh musí mít svatého člověka na svaté zemi. Svatá země není místo fyzické, ale duchovní. Když Bůh přikázal Mojžíšovi, aby zul své boty, protože stojí na svaté zemi, netýkalo se to kousíčku půdy o rozměru dva na čtyři. Mluvil o

„…A teď oslav ty mne, Otče, sám u sebe…“ (Jan 17:5). Žádný člověk nedokáže správně definovat slávu, stejně jako nedokáže definovat Boha. Sláva je plnost Boha, a to je subjekt příliš vyvýšený pro naše omezené mysli. Přesto ji zčásti známe. Když Bůh dává svou slávu, dává sám sebe. Nemůže se