Vykupitel přichází k Sionu
Přináším vám prorocké slovo od Pána. Vykupitel Sionu se chystá zjevit se ve své slávě v našich dnech ve své církvi!
„Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin“ (Izaiáš 59:20).
Vize proroka Izaiáše se už už naplní. Bůh se chystá přijít s pomstou ke všem, kdo překrucují pravdu, a všem, kdo se obrátili k chamtivosti. Izaiáš mluví o poměrech v církvi posledních dnů:
„…klesla na ulici pravda… nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán…“ (Izaiáš 59:14–15).
„…což vidí Hospodin, a nelíbí se to jemu, že není žádného soudu“ (verš 15).
Izaiáš nám říká: „Ať je známo, že pravda je překrucována a pošlapávána. Církev Ježíše Krista se stala obětí těch, kdo kážou falešné učení. Bohu se to nelíbí, protože se nikdo nepostaví a neodsoudí překrucování pravdy a spravedlnosti.“
Boží služebníci líně sedí, zatímco je pravda shazována na zem. Lživí duchové došli hlasu v církvi a nikdo se proti tomu nepostaví! Praví Boží muži to odmítají odsoudit. Proto to bude soudit Hospodin sám! Vykupitel Sionu teď povstane a bude soudit tělesnost, hříšnost a chamtivost – výsměch pravdy!
„Když tedy (Hospodin) viděl, že není žádného muže, až se užasl, že není žádného prostředníka…“ (Izaiáš 59:16).
Kde jsou ti, kdo mají rozpoznání? Kde jsou ti, kdo se ukáží jako muži pravdy? Pravda klesá a zdá se, že jen nemnohé to zajímá nebo tomu rozumějí. Hospodin by rád věděl, proč!
Vykupitel se chystá obléknout pomstu a horlivost. Brzy přijde do církve s hněvem a svatostí!
„Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty jako v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm, aby podlé skutků, aby podlé nich odplácel prchlivostí protivníkům svým…“ (Izaiáš 59:17,18).
Církvi Ježíše Krista, On přichází! Přichází k nám oděný Svým pancířem svatosti a Svou přilbou jako Spasitel. A v domě Hospodinově již brzy začne pomsta, hněv a soud.
„Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj…“ (Deuteronomium 32:36).
Věřte tomu, Boží svatí! Něco nového – něco děsivého – něco věčného – se chystá v Božím domě! Bude to náhlé a úžasné!
Slyšeli jste, že otřese vším, čím je možné otřást. Nuže, žádejme Boha o porozumění, proč to třesení. Proč pomsta a vztek. A proč se Hospodin sám musí vrátit k Sionu. Proč Pán vezme záležitost z rukou svých služebníků a pastorů a vykoná dílo ve své svrchované moci?
To všechno nám jasně předkládají proroci.
„Když se přivalí jako řeka nepřítel…“ (Izaiáš 59:19).
Satan zaplavoval v několika minulých letech církev jednou novou doktrínou za druhou – duchem chamtivosti a tělesnosti. Chrlil démonickou povodeň cizoložství, nemravnosti a špíny!
Jan to viděl přicházet. Varoval:
„A když uzřel drak, že jest svržen na zem, honil ženu tu, kteráž porodila toho pacholíka… i vypustil had z úst svých po ženě vodu jako řeku, aby ji řeka zachvátila“ (Zjevení 12:13–15).
Toto je Satanův poslední útok proti Božímu nejsvatějšímu, nejoddanějšímu lidu. Je teď rozhodnutý oklamat i Boží vyvolené, Jeho elitu – zbytek, který volá k Bohu v pravdě.
„…aby svedl, kdyby to bylo možné, dokonce i vyvolené…“ (Marek 13:22).
Daniel naznačuje, že Satan bude vítězit jen krátce:
„…roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je, až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi…“ (Daniel 7:21–22).
Vítězí dlouhou dobu Satan? Víme, že brány pekel nakonec církev nepřemohou – ale vítězí teď? Satan si zřídil předmostí, pevnost – v církvi! Mnozí z Božích vyvolených jsou oklamáváni právě teď! Satan přišel s jiným evangeliem. Pavel nám řekl přesně, jak přijde proti Božím svatým lidem, aby je oklamal:
„Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti. Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti“ (2. Korintským 11:14–15).
„Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy“ (2. Korintským 11:13).
Satanovou pevností v církvi je zástup učitelů a pastorů, kteří byli proměněni tělesným evangeliem! Přicházejí jako Pánovi nejlépe informovaní, nejosvícenější služebníci! Vypadají jako Kristovi kazatelé. Přicházejí jako kazatelé spravedlnosti. Používají Písmo. Vyhánějí démony, uzdravují nemocné v Pánově jménu a činí mnoho zázračných skutků. Ale jejich poselství je jiné evangelium! Je to Satanův podvod! Je to z těla – ne z Ducha!
Tito učitelé byli Satanem tak oklamáni, že jsou slepí k tomu, co kážou. Kážou lži a věří, že to je pravda. Nejsou si vědomi, že jsou nástrojem Satana.
Právě teď vítězí tyto Satanovy doktríny v církvi. Mnozí se hrnou na konference a shromáždění, aby slyšeli toto jiné evangelium – toto evangelium vlastního já a úspěchu. Evangelium z těla je na vzestupu – pro tentokrát!
Probuďte se, svatí! Jste oklamáváni? Jste chyceni v pasti učení Satanova anděla světlosti? Jste strženi povodní? Jděte do Božího slova. Poslouchejte Kristovo evangelium a rozsuzujte, co vidíte a slyšíte. Srovnávejte, co řekl Ježíš, s tím, co vám říkají oni.
Písmo dokazuje, beze vší pochybnosti, že Satanovým novým evangeliem je: „Zisk je zbožnost!“ To je kompromisní poselství bez pokání a zbožnosti. Je to evangelium zisku. Je založeno na domněnce, že čím jsi zbožnější, tím větší máš zisk. Poslechni si Pavlovo varování:
„Jestližeť pak kdo jinak učí, a nepovoluje zdravým řečem Pána našeho Ježíše Krista, a tomu učení, kteréž jest podle zbožnosti, takovýť jest nadutý, nic neuměje… pravdy zbavený, domnívají se, že by zbožnost byla zisk tělesný…“ (1. Timoteovi 6:3–5).
Pavel volá: „Takových se varuj!“ Pryč od tohoto jiného evangelia!
Poslechni si Ježíšova slova. Tohle je pravé evangelium!
„Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží. Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete. Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka“ (Lukáš 6:20–22).
Zde je, co říká evangelium o usilování o materiální věci. Je to z úst samotného Pána:
„Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své. Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete. Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich“ (Lukáš 6:24–26).
Tohle evangelium zisku pohrdá chudobou. Odmítá a štítí se chudého.
„Ale vy jste neuctili chudého…“ (Jakub 2:6).
Jakub toto pokrytectví odmaskoval. Řekl o nich:
„Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu. A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých“ (Jakub 2:2,3).
Jak můžeme být tak slepí, Boží svatí? Je tohle evangelium pro umírající svět? Zisk je zbožnost!? Víra je pro prosperitu!? Chudí lidé nemají dostatek víry!? Kristus se stal chudým, abychom se my mohli stát bohatí, ve statcích, v majetku? Vezmi a použij svou víru, aby sis opatřil vše, co chceš!?
Jedna miliarda lidí na této zemi se blíží smrti hladem. Boží srdce je zlomené při pohledu na plačící matky, které kolébají hladové děti s nafouklými bříšky. Miliony lidí jsou nezaměstnaní. Konec světa se blíží. Svět směřuje k Armageddonu. Města co nevidět propuknou do nepokojů a bouří. Přichází pronásledování a soužení. Přírodní živly se brzy rozplynou žhavým žárem. Svět je v ohni! Boží lid po celém světě je žalářován, pronásledován, ztrácí všechen svůj majetek.
Mám věřit, že Boží Duch sešle své pravé služebníky do tohoto zoufalého, hladového světa, aby kázali úspěch a prosperitu? Když lidé nemají dost, aby se najedli, pošle mi Bůh poselství, že mám právo si nárokovat větší dům a lepší auto? Bude to muž poslaný Bohem, kdo mi tohle říká? Jen falešní učitelé by mi slibovali zdraví a bohatství – a ať zbytek světa zemře!
Ó ne – bratře, sestro! Všechno jsme špatně pochopili. Bohatec skončil v pekle! Byl to chudý muž, který šel do nebe! Ježíš sám se stal chudým, abychom se my mohli stát bohatí ve víře.
Poslouchej Pavla, a uteč od těchto kazatelů úspěchu a prosperity: „Od takových se odvracuj“ (2. Timoteovi 3:5).
Nemají žádné břemeno pro pokání. Nekáží proti hříchu. Nabízejí požehnání bez zbožného zármutku. Střádají zboží tohoto světa. Jak mohou mít starost o chudého, když káží, že zisk je zbožnost? Jejich teologie neprodukuje lásku k misiím a starost o chudé tohoto světa.
Prorok Amos volá:
„Běda pokoj majícím na Sionu… kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy… kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější… kteříž pijí z bání vinných… aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo“ (Amos 6:1–6).
Mráz mi běží po těle při pomyšlení, jaké by to bylo stát před Bohem a zodpovídat se z hromadění místo prodávání a dávání chudým.
„Když se přivalí jako řeka nepřítel, duch Hospodinův proti ní pozvedne korouhev“ (Izaiáš 59:19).
Co je tou korouhví, tou standartou, který odolá této povodni a pohltí ji? Jaký svrchovaný hněv má být uvolněn v církvi? O jaké pomstě prorok mluví? Je to zjevení skutečné přítomnosti Boha samotného! Církev v těchto posledních dnech zažije zjevení Boha ve svém středu!
„Neboť přijde k Sionu vykupitel…“
Tentokrát přijde Soudce sám! Generál Boží armády osobně mezi svým lidem. V moci, autoritě a děsivé slávě!
Víme, že kde se dva nebo tří shromáždí v Jeho jménu, je On uprostřed nich. Ale právě tak jako je slunce žhavější a zářivější, čím je blíž, takové to bude, až On opustí svou síň a přiblíží se ve skutečné přítomnosti. Jak žhavé to bude! Jak zářivé!
„Protož… až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí“ (1. Korintským 4:5).
To nebude prorok, který povstane, aby církev přivedl zpět k pravdě a pokání. Žádná nová doktrína. Žádné nové zjevení. Vykupitel sám se zjeví a mocí své svaté přítomnosti pohltí všechnu smyslnost a tělesnost v Jeho chrámu. Budeme svědky probuzení skutečné Boží přítomnosti!
„Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží…“ (Žalm 68:8).
„V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kteréhož vy hledáte… Kdo bude moci snésti den příchodu jeho? A kdo ostojí, když se on ukáže?“ (Malachiáš 3:1–2).
Veškeré modlářství, všechno kázání, že „zisk je zbožnost,“ veškerá pýcha úspěchu, všechny tajné hříchy – se rozpustí jako vosk před přítomností Boha!
„Jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží“ (Žalm 68:2).
„Nebo on jest jako oheň rozpouštějící… i sedna, přeháněti bude a přečišťovati stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato… i budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti“ (Malachiáš 3:2–3).
Prorok Micheáš také prorokoval skvělé zjevení Boží svaté přítomnosti, která všechno roztaví:
„Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země. I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně…“ (Micheáš 1:4).
Jeremiáš volal: „Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti?“ (Jeremiáš 5:22).
Bůh řekl Ezechielovi: „Tak že se pohnou před tváří mou… i všickni lidé, kteříž jsou na svrchku země. I rozválejí se hory, a padnou výsosti, i každá zed na zem upadne“ (Ezechiel 38:20).
Jestliže se bezbožníci budou třást a bát před Jeho svatou přítomností, jak bude moci někdo obstát před touto přítomností v Božím domě?
Všechno chvástání půjde pryč! Pryč se všemi modlami vlastního já! Pryč se sebepovyšováním! Pryč s obchodničením v evangeliu! Pryč se všemi zloději v Božím chrámu!
Žádné další brlohy nepravosti! Žádné další vyhledávání věcí tohoto světa. Žádné další mrhání víry na dočasné světské věci. Žádná další konkurence v Božím domě. Žádné další bourání stodol, aby se postavily větší. Žádná další chtivost po pozemských věcech. Žádná další snaha udělat si své vlastní jméno.
Soud začne v Božím domě! Jeho přítomnost vyděsí a rozpustí všechna tato vynášení sebe sama v Jeho pohledu. Hospodin pokoří všechny své služebníky. Žádnému služebníkovi evangelia nebude dovoleno, aby se chlubil v Jeho přítomnosti. Ti, kdo se odmítnou pokořit, budou zavrženi, stráveni jeho hněvem.
Až Boží přítomnost propukne, stane se uchovávání tajného hříchu osudným. Každé cizoložství bude odhaleno, všechny oči plné chtíče, veškerá hříšná představivost! Jeho plamenné oči plné ohně zjeví každé pokrytectví!
Uvidíme mnoho služebníků, jejichž těla budou zničena, aby mohly být spaseny jejich duše. Bůh nás buď pokoří, nebo nás odstraní!
„…aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo“ (1. Korintským 1:29).
Ne všichni, kdo zemřou mladí, jsou přeneseni, protože zhřešili. Někteří z nás měli rozsudek smrti od Pána – oni vědí, že jejich čas je krátký. Ale spousta lidí zemře, až bude plně zjevena Jeho přítomnost, protože hřích před Ním neobstojí! Budou donuceni vzdát se svého hříchu nebo budou zničeni. Podobně jako Jonáš, budou „…od tváři Hospodinovy utíkat“ (Jonáš 1:10).
Pastoři, učitelé a evangelisté, všichni se chlubí Pánovou přítomností v jejich středu! Ale my nevíme, o čem mluvíme. Dovolte, abych vám řekl, co se stane, když Boží přítomnost naplní dům.
1. Lidé jsou usvědčeni z hříchu a padají na své tváře v pokání. I Boží vyvolení vidí své nepravosti. Nikdo nedokáže obstát v Boží přítomnosti. Všichni musí padnout na svou tvář.
„Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám… A pohnuly se podvoje veřejí od hlasu volajícího, a dům plný byl dymu… I řekl jsem: Běda mně, jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu u prostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé“ (Izaiáš 6:1–5).
2. Každý úspěch, samolibost, tajný hřích, lidské schopnosti a síla zmizí. Poruší se!
„Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz. Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství…“
„Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.“
„Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly. Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi…“
„A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem“ (Daniel 10:5–9,15).
3. Všichni účastníci budou na kolenou, obměkčení, litující, zlomení, budou se vyznávat, obnovovat a odevzdávat všechno své světské bohatství k nohám Krista. Lidé budou křičet:
„Běda mi. Nejsem úspěšný. Nejsem vítěz. Jsem zničený! Jsem ubohý! Jsem pyšný, nic neznám. Nebýt Jeho krve, jsem zatracený.“ A vedoucí budou v prachu, nebudou se vznášet v oblacích. Budou volat jako apoštol Pavel: „Bůh si vyvolil slabé, bláznivé – nicotné – aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo“ (viz 1. Korintským 1:27,29).
„Trubte trubou na Sionu… shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své“ (Joel 2:15–16).
Náš Vykupitel přichází ke své nevěstě ze svého pokojíka! Nevěsta teď přichází ze své komůrky. Svatba je blízko! On přišel, aby povolal svou nevěstu ven ze světa, aby ji oddělil, posílil a očistil – aby ji připravil!
„Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svatby Beránkovy povoláni…“ (Zjevení 19:9).
Jan řekl: „Jeho manželka se připravila… oblékla si zářivě čistý kment, a ten kment jsou spravedlivé činy svatých“ (Zjevení 19:7,8).
Boží svatí, toto je evangelium Ježíše Krista pro tyto poslední dny: „Oblečte si spravedlnost! Odložte každé břemeno a hřích, který vás tak snadno obkličuje. Nezaplétejte se. Vyjděte, abyste se setkali s Ním. Postarejte se, ať vaše lampa hoří. Mějte dostatek oleje. Neukládejte si již žádné poklady zde na zemi!“
Vykupitel musí přijít k Sionu, protože zástupy nejsou připraveny, aby se s ním ve věčnosti setkaly.
Opravdu rozumíme – opravdu věříme – že my (Boží lid) se všichni musíme ukázat před soudnou stolicí Kristovou?
„Všickni staneme před stolicí Kristovou… každé koleno bude klekati, a každý jazyk vyznávati bude Boha. A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu“ (Římanům 14:10–12).
Pavel o tomto dni mluvil jako o „hrůze Páně.“ Pro něho to bylo děsivé pomyšlení, které přivádělo ke střízlivosti. Mrazilo ho v kostech, že všichni Boží lidé se musí ukázat před soudnou stolicí, aby „vydávali počet.“
„Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou… znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme“ (2. Korintským 5:10,11).
Bůh chce, abychom „se ukázali před trůnem bez viny, s mimořádně velkou radostí…“ Náš Vykupitel přichází ke své církvi, ke svému lidu kvůli soudu. Aby roztavil naše tělo. Aby zničil všechno seno, dřevo a strniště. Aby vypálil každý skrytý hřích a skryté motivy.
Nakonec, a to je ze všeho nejdůležitější, Vykupitel přichází, aby obnovil slávu ve své církvi! Pánovou největší touhou pro Jeho lid je, aby s nimi sdílel svou slávu!
„…aby hleděli na slávu mou, kterou jsi mi dal…“ (Jan 17:24).
Bůh řekl: „Dům okrasy své ozdobím“ (Izaiáš 60:7). Proroci viděli tuto přicházející slávu a radovali se z ní! Izaiáš píše:
„Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila“ (40:5).
„Povstaniž, zastkvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou… sláva jeho nad tebou vidína bude“ (60:1,2).
Poslouchej ta prorocká slova:
Zjevená sláva – všeliké tělo to uzří – bude vidět nad tebou!
Půjdeme ke slávě se slávou, která je nad námi! Slávu, která je naše ve věčnosti – ochutnáme již teď! Ježíš řekl Martě: „Neřekl jsem ti, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží?“ (Jan 11:40).
Co je Jeho slávou? Co je Jeho bohatstvím? Je to sláva, kterou uzřely Marta s Marií! Moc vzkříšení! Zjevení věčného života zde na zemi! Bible říká, že náš Vykupitel „mnohé syny přivede k slávě…“ (Židům 2:10). To znamená, že Kristus přivádí svou církev k poznání jejího skutečného, pravého dědictví – věčného, vzkříšeného života! Bůh dá svému lidu nové srdce pro věčné hodnoty. Věčné hodnoty vytlačí všechny dočasné hodnoty.
Když říkám sláva vzkříšení, nezmiňuji se o dni, kdy vyjdeme z hrobu. Mluvím o proměňující moci vzkříšení teď! Vzkříšení ze smrti vlastního já – k novému životu teď! To je Boží moc, která nás odvádí od života, který žijeme sami pro sebe, k životu, kdy každou chvilku žijeme pro Něho. Je to obnovení našich myslí, které nás vytahuje ze světskosti do zbožnosti.
Podle Pavla „…mnozí chodí jako nepřátelé Kristova kříže… jejich konec je záhuba… sláva jejich v jejich hanebnostech, ti myslí na pozemské věci“ (Filipenským 3:18,19). Ale Boží lid má jinou slávu! Jejich občanství, o kterém všichni mluví, je nebe – „Ale naše občanství je v nebesích…“ (Filipenským 3:20). Toužebně si přejí slávu vzkříšení:
„…abych poznal jeho i moc jeho vzkříšení a účast na jeho utrpení…“ (Filipenským 3:10).
Milovaný, zde je, na co právě teď vynakládám svou víru – na zjevení slávy Jeho vzkříšení:
„Věř a uzříš slávu Boží…“ (viz Jan 11:40).
Ať si slepí rozmařile utrácí svou zavádějící víru na věci tohoto světa. Ať žádají zdraví, bohatství a úspěch. Já chci vidět slávu Jeho vzkříšení!
„Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihnětež se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy. Kdož jest to ten král slávy? Hospodin silný a mocný, Hospodin udatný válečník.“
„Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihněte se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy. Kdož jest to ten král slávy? Hospodin zástupů, onť jest král slávy“ (Žalm 24:7–10).