ŽEŇ DOZLATOVA UZRÁLÉ VÍRY

Ježíš řekl svým učedníkům: „Pole se již bělají ke žni.“ Tou žní se rozumí shromažďování duší v posledních dnech a pravidlo této sklizně zní: čím jsou temnější dny, tím bělejší je sklizeň. Právě teď je mnoho duší po celém světě zralých pro sklizeň.

V těchto posledních dnech však existuje ještě jedna žeň. Pán prorocky hovořil o tom, co  předvídal, že nastane v dnešní době: sklizeň dozlatova uzrálé víry v srdcích Jeho lidu. Náš Pán chce vyzkoušené a trpící lidi, kteří vprostřed strádání a problémů prohlásí: „Důvěřuji svému Bohu!“

Ježíš neočekává víru od světských zástupů. Když se nahlas podivil: „Naleznu na zemi víru, až se vrátím?“, nehovořil o hříšnících. Avšak nám, milujícím Pána, je též řečeno: „Toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství“ (Žalm 32:10). Bůh slibuje, že Jeho dobrotivost je „uchována těm, kdo se tě bojí … kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí“ (31:20).

Mohu prohlásit spolu s žalmistou Davidem: „Poznal jsem trápení, četná utrpení, nedostatek peněz, zármutek nad zemřelými, hanobení od těch, jež jsem miloval a kteří se obrátili proti mně. Poznal jsem osobní bolest. Byla období, kdy jsem si myslel, že je vše beznadějné. Období pokušení. Období pláče, dokud neodešly všechny slzy.“

Některá z mých trápení byla přijatá dobrovolně, zapříčiněná neznalostí či hloupostí. Teď ale mohu směle dosvědčit: Bůh mě nikdy neopustil. Přes všechny problémy, bolesti a všechna utrpení jsem prošel s radostí a se silnou důvěrou v dobrotu i věrnost Pána. Toto je svědectví, jež Bůh touží slyšet od všech svých zkoušených dětí: „Radujte se z Hospodina a jásejte … plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!“ (32:11).

Radujeme se z věrnosti našeho Pána.