„DOKUD MI NEPOŽEHNÁŠ“

Co můžeme udělat proto, abychom se mohli těšit z Boží přízně? Jak je možné toho docílit? - prozraďte mi to tajemství. Je dobré, že můžeme jít do Božího Slova, kde nás nejprve Pán vede k tomu, abychom Ho prosili o vylití Jeho požehnání. Vzpomeňte si na Jaebese, který se modlil jinak než ostatní kolem něj: „Jaebes volal k Bohu Izraele:‚Kéž bys mi požehnal!‘“ (1.Paralipomenon 4:10)

Vypadá to, že Jaebes se nemohl smířit s představou života bez Božího požehnání. Všimněte si toho silného výrazu, „Jaebes volal“. To už nebyla obvyklá modlitba, ale volání z hloubky jeho duše, duše, která si nemohla představit život bez Boží přízně. 

Jaebesova modlitba nám trochu připomíná Jákoba, jednoho z patriarchů Izraele, který také zažil jednou na modlitbách s Bohem něco podobného. Jedné noci, když Jákob zápasil s Bohem v lidské podobě, vyslovil větu, která i po další staletí vedla mnoho lidí k tomu, aby stále více toužili hledat Boha. „Neznámý řekl: ‚Pusť mě, začíná svítat.‘ Jákob však odvětil: ‚Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.‘“ (Genesis 32:26)

V dnešní době už není obvyklé modlit se tak naléhavě. A to je možná ten důvod, proč dnes zakoušíme méně onoho nebeského požehnání, jak církev jako celek, tak její jednotliví členové. Často se radši spokojíme s tím, co právě máme, než abychom žádali od Boha víc. A právě proto se nám jeví, že nemáme moc velký vliv na svět kolem nás.

Stále ještě úplně nemohu pochopit jak je to možné, že svrchovaný Bůh vyslýchá naše modlitby - nás, nepatrných lidských bytostí -, ale je jasné, že když chceme, aby naše modlitba měla moc, vyžaduje to více než vyslovení těch správných slov.  Modlit se tak, jak to čteme v Bibli, tak, že můžeme s jistotou očekávat, že Pán ne jen naši modlitbu vyslyší, ale nad to nás obdaří svým požehnáním, znamená hledat Hospodina celým svým srdcem. Jestli i sám Ježíš se tenkrát modlil nahlas, v slzách, potom se ani já nebojím vylít před Pánem celé svoje srdce. A vy to můžete taky.

Když Jim Cymbala zakládal Brooklyn Tabernacle, začínal s méně než 20 členy v malé zchátralé budově v zapadlé části města. Rodák z Brooklynu, je dlouholetý přítel Davida i Garyho Wilkersona.