BITVY, KTERÉ VEDEME O SAMOTĚ

„Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušna Krista.“ (2. Korintským 10, 4-5)

Satanské mocnosti temnoty po celém světě se radují. Tyto démonické síly se infiltrovaly na vysoce postavená místa, kde se koncentruje moc: média, politické úřady, nejvyšší soudy. Dochází k tomu dokonce i v náboženských denominacích.

Všechny tyto démonické vrchnosti mají svůj program. Pracují, aby narušily morální hodnoty a podkopaly moc evangelia. Zdá se, že se tyto bezbožné síly infiltrovaly do každé instituce i úřadu a ovládají je. Nicméně my víme, jak tato válka skončí: na kříži vítězstvím Ježíše Krista.

Určitě přichází čas bitev. Tyto bitvy se však nebudou týkat církve po celém světě, nýbrž budou soukromé - bitvy a boje, o kterých víš jenom ty. Jsou to války s tělesností a nesou s sebou břemeno, o které se nemůžeš podělit s nikým jiným. Jsou to války o samotě, účastní se jich pouze Ježíš a ty.

Příliš často coby křesťan můžeš přesvědčovat sám sebe, že je správné ve svých bitvách zatnout zuby. Ale Bůh nechce, abys bojoval na falešné frontě. On ví, čím procházíš a chce být u toho.

Když se král David dopustil cizoložství a poté se dostal do soukromé války s odsouzením a lítostí, nezkoušel to vyřešit sám. Co tedy dělal? Nejprve křičel k Hospodinu: „Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! … Ponížený jsem a ubohý, Bože, pospěš ke mně! Tys má pomoc, vysvoboditel můj, neotálej, Hospodine!“ (Žalm 70, 2 a 6)

Následně David udělal toto rozhodnutí: „Ať v životě či ve smrti, v této bitvě oslavím Boha. Hospodin ať je vyvýšen.“ (viz Ž 70,5) A plně vydal sám sebe na pospas Boží milosti: „Řeknu-li: ‚Už ujíždí mi noha,‘ podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine. Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.“ (Žalm 94, 18-19)

Milovaní, toto může být vaše svědectví. Podívej se na všechno své utrpení, protivenství, úzkosti a pokušení a vyslov s vírou: „Boží milostí nepadnu.“ A on ti odpoví: „Moje milost ti stačí.“ (2. Korintským 12,9)