BORTÍCÍ SE HRADBY

„Nechci ve svém životě nic, co by bránilo tomu, co chce Bůh ve mně dělat.“

Bůh neustále přivádí svůj lid k tomuto cíli, protože předtím než v nás může vypůsobit to nejlepší, musí v nás učinit něco hlubokého. Chce nám dát vítězství, ale také chce naši plnou oddanost.

Prvních šest kapitol knihy Jozue popisuje slavné Boží dílo, které Bůh vykonal uprostřed svého lidu. Izrael byl osvobozen po 400 letech otroctví. Lid po čtyřiceti letech putování vyšel z pustiny a nyní se ocitl na hranici s Kanánem, se zemí, kterou jim Bůh před lety zaslíbil. Tak překročili hranici – a co se potom stalo? Vzápětí se Jozue obrátil k mladší generaci lidí a oddělil je pro Boha. Písmo používá slovocircumcisea k popisu jejich přípravy, ale jeho hlubší význam je: „Byli učiněni připravenými.“

Jozue zavedl tento úkon, protože když nyní překročili hranice, čelili silným, neproniknutelným zdem Jericha. Porážka nepřítele by byla nemožná pro izraelskou chátru. Bůh jim říkal: „Požehnal jsem vám v těchto posledních letech a poznali jste mé ohromné bohatství. Ale vaše práce ještě není u konce.“

Jak se Izraelité připravili na tuto další bitvu? Nenaostřili své meče a neleštili svá brnění. Jejich příprava se odehrávala v jejich srdcích. Bůh jim přikázal obcházet město za zpěvu, modliteb a očekávání na Něj. Nakonec jim nařídil pozvednout rohy a zatroubit na ně. A ty mocné hradby se okamžitě zřítili!

Jozue a jeho mužové město dobyli, pobyli své nepřátele, získali další území a viděli vítězství jako nikdy předtím. Věřím, že stejně tak chce Pán vylít svého Ducha na nás úžasným způsobem. Touží po tom, abychom věřili, že to všechno chce učinit; zkrátka chce, abychom měli neochvějnou víru.