CESTA DRAVÝMI VODAMI

Přejití Izraele přes Jordán se událo v čase sklizně. Během tohoto období jsou břehy řeky ne jen plné, ale přímo přetékající. Řečeno jednoduše, byl to ten nejhorší čas na přejití.

Pochybovači kolem Jozua by se jistě posmívali, „Vybral jsi nesprávný čas, Jozue. Máme těhotné ženy, nemocné, staré. Toto nemůže být od Boha.“

Avšak Hospodin nás povolává do věcí, které jsou lidsky a fyzicky nemožné. Dívá se na naši situaci a říká, „Podmínky jsou skvělé pro to, abych mohl skrze svůj lid jednat. Teď svět uvidí, jak mě těší, když svým služebníkům dopřávám vše, co potřebují.“

Možná si právě teď myslíš, „Bože, vedeš mě, abych udělal těžké rozhodnutí. Vím, že nemám to, co to vyžaduje, abych vyhrál.“ To je přesně to, kde On tě chce mít. V naší slabosti nás Bůh činí silnými. A v našem nedostatku je Náš Bůh velký. My říkáme, že to je nemožné, ale s Bohem ve středu, nic není nemožné. „Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko.“ (Matouš 19:26)

Do této doby Hospodin Izraeli vždy vodu rozestoupil, ale tentokrát je žádal, aby vešli přímo do ní. Výslovně přikázal kněžím, aby vnesli archu úmluvy do tekoucí vody vírou.

Představ si hlasy pochybovačů! „Bůh nás nikdy do ničeho takového dřív nevedl. Vždy pro nás vody rozestoupil. Toto nemůže být poslouchání Hospodina, ale jeho pokoušení!“

Dokonce Jozue mohl mít své pochyby. „Pane, už jsem na této cestě s Tebou byl a vím, jak to chodí. Ty vždy pro nás vodu nejprve rozestoupíš. Proč bys teď po nás chtěl, abychom do ní – tekoucí bahnivé vody vstoupili? To nedává smysl.“

Nikdy nezáleží na tom, jak riskantní a vyzývavá cesta to je, kterou před tebou Hospodin položil. Pokud na ní vstoupíš s vírou, On rozestoupí vody. A my budeme moci přejít přes suchou zem.

„Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku“ (Izajáš 43:16)