CHOZENÍ VE ZDRAVÉM UČENÍ

Pavel říká, že máme na starosti tři věci, zatímco setrváváme zde na zemi před Kristovým návratem. Za prvé: „Má být … pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen … povzbuzovat ve zdravém učení“ (Titovi 1:9). Slovo zdravý zde označuje něco pevného, nesporného, pevnou skálu. Bůh nám dal učení, abychom měli něco spolehlivého, na čem bychom mohli založit své životy. Není to nic zbytečného, ani by to nemělo pouze lechtat naše uši; takové učení trvá jen jeden den a další den je zapuzeno novým vrtochem. Někteří lidé v církvi si osvojují zdravé učení, což může vyžadovat napsání nového křesťanského bestseleru a tím se zaznamená Boží Slovo, které nám Bůh poskytl k našemu trvalému prospěchu.

Za druhé: máme být živým svědectvím. „Chci, abys tomu všemu neochvějně učil, tak aby ti, kdo uvěřili Bohu, snažili se vynikat dobrým jednáním. To je dobré a lidem prospěšné“ (3:8).

A za třetí: máme sdílet evangelium slovy i skutky: „Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem (2:11).

Táži se vás: Jako Boží živá světla v temné kultuře – jako Jeho sůl udržující život – praktikujeme tyto věci? Nebo jsme ztratili svou svatou příchuť? Zredukovali jsme Jeho Slovo na pouhé rady k lepšímu životu, anebo stále věříme, že má moc obnovit život?

Jestliže doopravdy věříme, že Kristovo evangelium je Dobrou zprávou – že Kristus zemřel za hříšníky – budeme o tom říkat druhým a nebudeme se z toho vykrucovat. A lidé poznají moc evangelia podle svědectví našich životů.