CO NÁM UKAZUJE ZÁKON

Pavel nabádal Timotea, aby zůstal v Efesu, i když to vypadalo, že Timoteus tam být nechce. Domníváme se, že to bylo kvůli problémům, s nimiž se církev v Efesu potýkala. Zdá se, že církev žila v povýšenosti, snažila se vypadat dobře navenek. Když jste povýšení, často žijete v klamu a začnete být chamtiví a příliš ambiciózní. Také můžete toužit shromáždit co nejvíce majetku pro sebe.

V té době byl v Makedonii i v Jeruzalémě hlad, který měl za následek krajní chudobu. Zatímco Makedonie a Jeruzalém bojovaly o přežití, ekonomická situace v Efezu byla dobrá. Měli hodně zdrojů, ale nechávali si je pro sebe.

Pavel v 1. Timoteovi říká: „Těm, kdo jsou v tomto světě bohatí, klaď na srdce, ať nejsou domýšliví. Ať nespoléhají na nejisté bohatství, ale na Boha, který nám dává všeho k užívání. Ať se věnují dobročinnosti, bohatnou v dobrých skutcích, jsou štědří a dělí se s ostatními.“

Slovo „klaď na srdce“, které Pavel použil, může znamenat i „dávat rozkazy, přikazovat“. V některých překladech nalezneme: „Těm, kteří jsou bohatí v nynějším věku, přikazuj…“

Proč by Pavel chtěl lidem přikazovat, aby byli štědří a nenechávali si majetek jen pro sebe? Tolik to zavání zákonictvím – a skutečně, je to Zákon. Zákon nám ukazuje, kde se ochuzujeme o milost, kde děláme něco špatně. Pavel po Timoteovi nechtěl jen to, aby Efezským přikázal být štědří, ale chtěl je také upozornit na to, že v jejich životech chybí kousek milosti.