ŘÍZENO DUCHEM SVATÝM

Když Duch svatý sestoupil na učedníky, stali se nebojácnými. Když přišli do chrámu, aby svědčili, Duch svatý učinil jejich slova řezajícími a usvědčujícími, jako když meč bodne do srdce. Kázali evangelium s mocí a autoritou, protože v nich byl oheň Ducha svatého.

Díky tomuto pomazanému kázání bylo během krátké doby zachráněno asi pět tisíc lidí. Obrátilo se dokonce i několik kněží. K dalším vylitím Ducha došlo v blízkých vesnicích, vzdálených městech a dokonce i mezi pohany.

To nejlepší na těchto neuvěřitelných událostech bylo, že církev všechno dělala na pokyn Ducha svatého. Nic se nestalo, dokud se učedníci nepostavili před Pána, nepostili se a nemodlili. Když to udělali, Duch začal vést každý jejich pohyb.

Stalo se ještě něco, co bylo velmi důležité. Učedníci měli přinést evangelium každému národu a každému lidu, ale židovská tradice jim zakazovala byť jen dotknout se oděvu pohana. Jak měli přinést dobrou zprávu lidem, se kterými se ani nesměli stýkat? Zdálo se nemožné splnit tento příkaz, protože tyto předsudky měli i židovští konvertité.

Rozsáhlé hlásání evangelia začalo teprve tehdy, když Duch svatý převzal vládu i v této věci. Když se Petr modlil na střeše tak, jak každý den, Duch svatý mu dal vidění. „Ale hlas k němu promluvil znovu: ‚Co Bůh očistil, neměj za nečisté!‘ “ (Skutky 10,15) Bůh tím řekl Petrovi: „Neopovažuj se nazývat nečistým to, co jsem posvětil a očistil. Teď jdi dolů, protože na tvé dveře klepou pohané. Chci, abys šel s nimi a kázal jim o Ježíši.“

Duch svatý rychle vyřešil problém předsudků. Otevřel pohanskému světu evangelium jednoduše tím, že promluvil ke svým následovníkům. Všechno to bylo jasně řízeno z nebe.

Věřící v prvním století byli naplněni mocí a všechny rozkazy kam jít obdrželi od Ducha svatého: „Oni pak, vysláni Duchem svatým, přišli …“ (Skutky 13,4). Nikdy se nepohnuli, dokud nestáli před Bohem, nepostili se a nemodlili. Tehdy jim Duch svatý odpověděl jasnými pokyny.