„Izrael vytáhl do boje proti Pelištejcům … Pelištejci se utábořili v Afeku a seřadili proti Izraeli. Rozpoutal se boj a Izrael byl od Pelištejců poražen; ti pobili v bitvě asi čtyři tisíce mužů. Když se lid sešel v táboře, řekli izraelští starší: ‚Proč nás Hospodin dnes před Pelištejci porazil? Vezměme si ze Šíla schránu Hospodinovy smlouvy, ať přijde mezi nás a zachrání nás ze spárů našich nepřátel.‘ “ (1. Samuelova 4,1-3)
Nezapomeňte, že izraelský národ byl v té době morálně zkažený. Žili ve vzpouře proti Bohu. Velekněz Élí nebyl zrovna duchovně nejkvalitnější osobou. Sloužili s ním jeho dva synové, kteří byli zkažení. Jediný slušný byl Samuel, který v Šílu vyrůstal. Byl jediný, kdo opravdově chodil s Bohem. Nejspíš zde, jako vždycky, byli i další skrytí věřící, kteří Boha skutečně znali. Celkově však byl národ zkažený.
Proč? Měli smlouvu s Bohem a mysleli si: „Jsme lepší než ostatní národy, protože jsme děti Abraháma, Izáka a Jákoba.“ S tím musel ve své době bojovat i Ježíš. Zkažení náboženští vůdci byli pyšní na to, kým jsou: „Náš otec je Abraham!“ Ježíš řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě … Váš otec je ďábel“ (viz Jan 8, 31-59).
Lidé z 1. kapitoly Samuelovy knihy se snažili zakrýt svůj slabý duchovní základ symbolem Boha. Podobně jako někteří lidé nosí křížek, aby odháněli zlé duchy. Pokud jste křesťané a máte ve svém srdci Krista, nic takového nepotřebujete. Chcete-li nosit křížek, noste ho, ale nijak se tím neochráníte.
Tady je další příklad. Rád křtím děti, ale rodiče upozorňuji: „Poslouchejte. Záleží vám na tom, aby tyto děti poznaly Ježíše? To je skvělé, ale pokřtít je a vodit je v neděli do kostela nepřinese štěstí do jejich života. To, jak před nimi žijete a mluvíte, znamená mnohem víc.“
Jak žijete? Chodíte s Pánem? Chodíte ve světle, jako je on ve světle? Máte s ním společenství? Neexistuje žádný fyzický předmět, který by Boha zastoupil. Vítězství máme díky vztahu s Kristem. To je vše.