Město Filipy, které leží na severovýchodě moderního Řecka, bylo v minulosti jedním z největších měst na světě. Když tam apoštol Pavel dorazil, město bylo zcela pod vlivem římské kultury. Byla to materialistická kultura, v níž vládly nespravedlnost a krutost, a kde se na slabé zapomínalo nebo byli vykořisťováni. Podle tehdejších náboženských tradic si každý vybral vlastního boha, pravidelně se modlil k mrtvým a žádal je o radu. Byla to naprosto antikristovská kultura.
Zde apoštol Pavel založil církev. Právě této církvi Pavel napsal: „Kdykoli si na vás vzpomenu, musím děkovat svému Bohu. Stále se za vás všechny modlím a při každé své modlitbě se raduji z toho, jak se od prvního dne až doposud podílíte na evangeliu. Jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista.“ (Filipským 1,3-6)
To nám připomíná, že Boží slovo není nikdy omezeno okolnostmi, kulturou nebo překážkami. O dva tisíce let nyní i já podobně jako Pavel připomínám každému věřícímu, vůdci, pastorovi, že bez ohledu na nepřátelské sociální a kulturní smýšlení společnosti a trendy panující v místě, kde pracujete a žijete, vždy existují možnosti, jak oslovit svou generaci. „Kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost!“ (Římanům 5,20)
Lidé žízní po jistotě a opravdovosti, hledají smysl života a osvobození z řetězů minulosti. Tatáž společnost, která odmítla náboženství a odsoudila fundamentalismus, touží po spiritualitě. Zažíváme to již více než dvě desetiletí v Eglise Nouvelle Vie. Kultura v Quebecu je uzavřena evangeliu stejně jako v mnoha dalších frankofonních zemích a městech. Přesto v uplynulém roce dva tisíce lidí poprvé navštívilo církev. Po vyslechnutí poselství evangelia se zaregistrovali u pracovníků církve, protože poznali, že potřebují Boha; hledají odpovědi na otázky a někoho, kdo by se s nimi modlil.
Ve víře prohlašuji, že v nadcházejících letech nadpřirozeným způsobem Bůh založí a rozšíří svou církev.