BEZ JMÉNA A BEZ TVÁŘE

Většina z nás pravděpodobně slyšela o mocném vylití Ducha na Asbury University v Kentucky na začátku roku 2023, kdy se studenti několik týdnů nepřetržitě modlili, činili pokání a chválili Pána. Mluvil jsem s jedním z pastorů, který dohlíží na kapli v Asbury, a řekl mi, že jednou z věcí, po kterých studenti hladoví, bylo bezejmenné vedení - vedení bez zdůrazňování osoby vedoucích.

Mladí lidé jsou zavaleni kulturou celebrit na sociálních sítích a v Hollywoodu. Naše kultura je plná toho kdo je kdo a kdo koho zná. A stále častěji vidíme, jak mladší generace z toho onemocní. Oni touží po něčem opravdovém. A myslím, že my všichni.

Jsme oprávněně nervózní, když mladí lidé začnou kriticky rozebírat zvyklosti. Nicméně si myslím, že řada mladých se odvrací od výstředností a pokrytectví, a je to dobře.

Bůh a Písmo vždy měli odpověď na tuto touhu. To je to, co dělá naši víru tak přitažlivou, když se odvrátíme od slávy a bohatství. Když říkáme: „Toužíme více vidět Boha“, přesměrujeme tím pozornost od osoby určitého kazatele nebo evangelisty na Boha, kterého toužíme vidět.

Zní to snadno, že? Na cestě životem to však vypadá, že jména a tváře vůdců nebo „hvězd“ jsou tak důležitá, že pro Krista nezbývá místo.

Můj přítel pastor Carter Conlon to přesně vyjádřil: „Modlíme se za to, aby Bůh mocně konal, a pak mu neumíme uhnout z cesty. Neustále k tomu něco přidáváme a doplňujeme, ale to po nás Bůh nežádá.

Pokud jste se při něčem takovém přistihli, není žádnou hanbou činit pokání. Je v naší padlé přirozenosti propagovat sebe; děláme to už od ráje a je těžké opustit naučené pózy či přetvářku. Jakmile to však uděláme, najdeme skutečnou podstatu.

Když nám přestane jít o to, jak před lidmi vypadáme, naše slova budou mít váhu. Jak řekl Jan Křtitel o Kristu: „On musí růst, já však se menšit.“ (Jan 3,30)