BUĎME SLUŽEBNÍKY

Znám lidi, kteří chtějí dary uzdravování, prorokování a zázraky, aby mohli být slavní, dostat pozvání na různá místa a získat pěkné honoráře. Nejde jim o uctívání Boha. Nejde jim o službu druhým lidem, jejich růst a vzdělávání.

Pavel říká: „Kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení – jaký prospěch byste z toho měli? … Na světě je mnoho různých řečí a žádná z nich není beze smyslu. Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem. Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve.“ (1. Korintským 14,6.10-12)

Chcete duchovní dary? Usilujte o ně a rozhojňujte ty dary, které budují církev, protože Kristus za církev zemřel. Každému, kdo pomáhá církvi, pomůže Bůh. Od každého, kdo se chce pouze zviditelnit, Bůh odstoupí. Nebude se dělit o svou slávu s někým jiným. Existuje pouze jedno jméno, které je nad každé jméno!

Jsme hrdí na svou charizmatickou církev, ale co uděláme, když v průběhu bohoslužeb přijde návštěvník, který pět dní v týdnu kouří trávu, rozhlédne se a řekne: „Sem nepatřím“?

Je to to, co Kristus chce?

„Ale ne, ale my teď máme bohoslužby! Naše chvála se dotýká nebe,“ řekne někdo. No, sestup na zem a promluv si s tím člověkem, co kouří trávu. Potřebuje Ježíše. Ať děláte cokoli – chvalozpěvy, mluvení v jazycích, uctívání, modlitby, sdílení evangelia – modlete se, aby Bůh lidi vzdělával, protože mimo církev, ve světě, na ně útočí tisíce démonů.

Nevidíme potřebné, protože jsme plní sami sebe. Pokud je v někom ďábel, může být vyhnán; ale pokud jsme my plní sebe, je to úplně jiný problém.

Potřebujeme vidět lidi tak, jak je vidí Bůh, a cítit jak cítí Bůh. Jinak se budeme povyšovat nad druhé a odsuzovat je. Když jsme unavení a cítíme pokušení někoho rychle odbýt, musíme se modlit: „Duchu svatý, přijď. Pomoz mi vidět toho člověka tak, jak ho vidí Bůh. Pomoz mi mu sloužit.“

^{Jim Cymbala založil sbor s názvem „Brooklyn Tabernacle“ (Brooklynský Svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.}