V Žalmu 5 David píše: „Ty přece, Bože, nemáš rád podlost, nikdo zlý nemůže být u tebe hostem. Před tvýma očima neobstojí zpupní, v nenávisti máš všechny, kdo páchají ničemnosti.“ (Žalm 5,5-6)
Většině z nás je nepříjemná představa, že milující Bůh něco nenávidí, ale Davidův výrok, že Bůh nenávidí ty, co páchají ničemnosti, není problematický; je hluboký a zároveň poučný.
Oblíbená fráze, která se dnes v církvi používá, je: „Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka.“ Všichni chápeme její podstatu, ale tato fráze odděluje hříšníka od hříchu a obchází spáchaný hřích. Písmo jasně ukazuje, že Bůh má na mysli něco jiného.
Víme, že Bůh tak miloval svět, že za něj dal vlastního Syna, a tato láska zahrnuje všechny hříšníky. Božím svrchovaným přáním je, aby celé lidstvo činilo pokání a bylo spaseno.
Na jedné straně nám Písmo zjevuje Boží lásku, ale stejně tak zjevuje, co Bůh nenávidí. Bůh dokáže milovat svět a lidi v něm, a přesto nenávidět, co tito lidé dělají - nenávidět špatnost, škodu a ničení, které přinášejí a způsobují v životech druhých.
Tento dvojí charakter lásky a nenávisti se netýká jen Boha. Musí se stát součástí života, proměnit srdce a prostoupit mysl. Je-li v nás Boží láska, budeme nenávidět zlo páchané těmi, kdo se Boží lásce brání. Pokud například milujete děti, budete nenávidět potraty a zneužívání dětí. Pokud milujete mír, budete nenávidět válku; smrt a zkázu, kterou válka přináší.
Bůh je láska, a také je spravedlivý, což znamená, že nenávidí zlo. Ve své udivující lásce nebude stát nečinně, dokud se děje zlo. Časem svůj hněv spravedlivého práva vylije na ničemníky. Bůh věrně koná, a David řekl, že Bůh nedovolí, aby zločinci dál páchali zlo. Bůh je svrchovaný i nad nimi.
Z knihy Garyho Wilkersona: The Altar of Our Hearts - An Expository Devotional on the Psalms. Adaptováno.