David v žalmech říká, že je to Bůh, kdo ukončuje války: „Bůh … zastavuje války … Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh!“ (Žalm 46,9.11) Hebrejské slovo pro „dost už“ je „rafah“, což znamená „přestat, zeslábnout“. Pochází z kořene „rapha“, což znamená „opravit a stát se úplným rukou lékaře“.
Vidíme, že Boží slovo je důsledné! Je to Bůh, kdo ukončí války v našich srdcích. Máme se přestat spoléhat na vlastní spravedlnost a úsilí, a svěřit vše do jeho rukou, přiznat svou slabost a svěřit celou budoucnost do rukou Krista, velkého lékaře.
Je tvoje duše rozpolcena vnitřním konfliktem? Je to nejspíš proto, že procházíš tříbením, protože potřebuješ hlouběji porozumět, co znamená Kristův kříž, abys mohl být připraven na větší službu. Věz, že satan tě může napadnout, ale nemůže ti ublížit ani tě zničit.
Dříve, než Petr kázal o Letnicích, padl až na dno. Čteme o tomto velkém Božím muži, že se vrátil k původnímu zaměstnání. Petr chodil po vodě a účastnil se zázračného nasycení zástupů! Byl to požehnaný, významný, užitečný služebník, kterého Kristus miloval. Přesto těžce zhřešil a zklamal Pána jako málokdo. Plakal a truchlil, protože si myslel, že ztratil svou spásu a službu.
„Co se to se mnou stalo?“ nejspíš se ptal sám sebe znovu a znovu. „Proč jsem neměl moc ani sílu, když jsem byl pokoušen? Morální kredit, vůli vzdorovat nepříteli? Jak jsem mohl udělat tak hroznou věc svému Pánu? Jak jsem mohl kázat ostatním, když já sám nemám v krizi žádnou moc?“
Petrovo selhání nezpůsobil Bůh, ale vzešlo z toho velké dobro. Bůh ve svém milosrdenství dovolil, aby se odhalilo to, co bylo zakořeněno hluboko v Petrově nitru. Pouze neúspěch může odhalit hrdost a soběstačnost. Neúspěch Petrovi odhalil potřebu absolutní závislosti na Pánu ve všem včetně upřímnosti a spravedlnosti.
Díky osobnímu prožití Ježíšovy oběti jsme proměněni a můžeme snést i největší pokušení a neúspěchy.