Zacharjáš 3 popisuje velekněze Jošuu, jak stojí před Hospodinem, a po jeho pravici stojí satan, aby proti němu vznesl žalobu. Přítomen byl také anděl, kterým nejspíš byl Kristus, protože andělé nesoudí.
Jošua byl skutečný muž, nejen předobraz Krista. Byl veleknězem za časů Ezdráše a Nehemjáše. U Ezdráše 10,18 čteme, že někteří z Jošuovy rodiny se oženili s pohankou, což byl v té době nejhorší způsob, jak se Žid mohl pošpinit.
„Jošua stál před andělem oblečen do špinavých šatů.“ (Zacharjáš 3,3) Jošua stál před trůnem ve špinavých šatech a ďábel stál vedle něj a vznášel před Bohem proti němu obvinění: „Tento muž porušil tvůj zákon a zhřešil proti tobě.“ Ďáblova obvinění byla správná; Jošua zhřešil a satan si ho nárokoval.
Milovaní, přesně to se děje i s námi. Satan přichází před trůn milosti, aby nás obvinil. Ukazuje na nás a říká: „Víš všechno, Bože, a vidíš kompromis v životě tohoto člověka. Pokud jsi spravedlivý, musíš mi dát jeho duši.“ Ve Zjevení 12,10 je satan nazván žalobcem bratří, a právě teď stojí před Bohem, obviňuje nás z hříchu a chce, aby se Bůh postavil proti vám a mně.
Tehdy vystoupí Ježíš, náš obhájce, a řekne: „Je to pravda, Otče. Selhal, ale v jeho srdci je víra v moc mé krve. Zaplatil jsem za každý hřích, který spáchal nebo ještě spáchá.“ Ježíš se pak obrátí k těm, kteří tam stojí: „Svlékněte mu ty špinavé šaty a oblékněte mu mé roucho spravedlnosti.“
Dále čteme: „Hospodin však satanovi řekl: ‚Hospodin ti dává důtku, satane, důtku ti dává Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém. Což to není oharek vyrvaný z ohně?‘ “ (Zacharjáš 3,2) Ďábel byl přinucen odejít s pokáráním a Jošua odešel s odpuštěním, novým šatem a korunou spravedlnosti na hlavě.
„Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.“ (1. Janova 2,1) Ježíš je nyní ve slávě a dosud se za nás modlí.