VYLÉVÁNÍ BOŽÍ MILOSTI

Všechny výzkumy ukazují, že stále více mladých lidí zápolí s osamělostí, ustrašeností a odmítáním. Tato krize se však netýká pouze mladých; v tichém zoufalství žije spousta dospělých. Zkoušky nás mohou přemoci, pokud nemáme někoho, kdo kráčí s námi a pomáhá nám snášet utrpení.

Apoštol Pavel věděl, jaké je trpět o samotě, když bolí duše. Několikrát byl spoután a uvězněn, často v příšerných a nelidských podmínkách. Jednou Pavel požádal Timotea, aby mu přinesl plášť na zahřátí. Myslím si, že Pavla ve vězení sužovaly každodenní zoufalé potřeby.

Ať už byla jeho situace jakkoli hrozná, jeho vnitřní zápasy byly ještě těžší. Dopis Filipským ukazuje, jak osaměle se cítil. A přece víme, že tohoto muže velké víry nebylo snadné připravit o naději v Kristu.

Pavel napsal: „Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím; jsem vděčen za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud“ (Filipským 1,3-5).

Slovo zde použité jako „děkuji“ má tentýž kořen jako slovo „eucharistie“. Stejné slovo používáme pro chléb a víno, které symbolizují Kristovo tělo a krev. První část „eu“ znamená „důkladně“.  Druhá část „charis“ znamená „milost“. Čili když Pavel napsal „děkuji,“ říkal: „Vyjadřuji svou vděčnost za bohaté obdarování.“

Jak mohl být Pavel vděčný v nesnesitelných zkouškách? Jednoduše řečeno, nemyslel na okolnosti, nýbrž na životodárnou Boží milost. Dosvědčil, že v něm narostla taková milost, jakou dává Bůh svému lidu.

V každé zkoušce nám Bůh nabízí, že nás naplní milostí, která přináší hlubokou radost. Milost je na nás vylita, když trpíme, abychom to mohli vydržet. Velmi často se stává, že nádobami Boží milosti jsou údy Kristova těla, které vzájemně na sebe v čase potřeby vylévají jeho milost.

Pane, kéž ti mezi námi, kteří trpí, uvidí dokonalost tvé dobré zprávy díky tomu, že tvůj lid bude radostně rozdávat dary. Ukaž nám, jak obrovská je potřeba ve tvém těle, abychom mohli vylévat tvou milost na sebe navzájem. Amen.