Chudá vdova, které zemřel manžel, se se svými dvěma dětmi dostala do hrozné situace. Protože nedokázala splácet dluhy, vyhrožovali jí věřitelé. Byla zoufalá a požádala Elíšu o pomoc. „Jedna z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: ‚Tvůj služebník, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj služebník bál Hospodina. A teď přišel věřitel, aby si vzal obě mé děti za otroky.‘ “ (2. Královská 4,1)
Faktem je, že Bůh používá naše problémy k oslavě svého jména. Z toho důvodu může být náš život s Bohem formován bolestí nebo nutností čekat. Každý desátý Američan je nezaměstnaný a dalším byl snížen plat. V některých domácnostech musí oba manželé mít dvě zaměstnání, aby nepřišli o vše, co mají.
Možná jste si už říkali: „Pokud mi brzy nepřijde pomoc, bude po všem. Potřebuji zázrak, abych přežil. Připadám si jako tato vdova.“
„Elíša jí řekl: ‚Co mohu pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma.‘ “ (2. Královská 4,2) Neříkal ji, aby prodala své cennosti, ve skutečnosti už žádné neměla. Elíša v podstatě řekl: „Bůh vám může pomoci – tak, jak na tom jste. Pokud máte víru, může rozmnožit i to nejmenší, co máte.“
Vdova odpověděla: „… nemám doma nic než lahvičku oleje.“ Z Písma víme, že olej představuje Boží požehnání a zaopatření. V tu chvíli jí Elíša dal zvláštní pokyn: „Jdi, vypůjči si venku nádoby ode všech svých sousedů, prázdné nádoby, ale nespokojuj se s málem. Pak jdi domů, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou.“ (2. Královská 4,3-4)
Žena poslechla Elíšovo slovo. Naplnila jednu nádobu olejem, až byla plná. Naplnila další, a olej stále tekl. Tak naplnila všechny nádoby. Byly tam nekonečné zásoby oleje!
Zde je poučení: Když nám Bůh říká, že má zásobu toho, co potřebujeme, to znamená, že toho nemá jen mizivé množství. Bůh má vše, co potřebujeme. Jeho schopnost pomoci v naší situaci je nekonečná.