BOŽÍ SLOVO NIKDY NEZKLAMALO

Když Jákob přišel na faraonův dvůr, měl 130 let. Josef, jeho ztracený syn, ho spěchal obejmout. Ukázalo se, že Josef byl druhým nejvyšším velitelem Egypta. Kamkoliv Jákob šel se svým synem, lidé se před Josefem skláněli s úctou a respektem (viz Genesis 46 a 47).

Když se farao zeptal Jákoba, kolik je mu let, odpověděl: „Dnů mého putování je sto třicet let. Léta mého života byla nečetná a zlá“ (Genesis 47,9). Hebrejština to čte takto: „Mých dnů bylo málo a byly smutné.“ Stručně řečeno, Jákob zažil spoustu utrpení.

Stálo to za to? Ano, naprosto! Jákob a jeho rodina byli zachráněni od hladomoru. Všech sedmdesát členů jeho rodiny bylo nyní v bezpečí, usazeno na nejúrodnější zemědělské půdě v Egyptě. Jákobův syn byl na trůnu a všichni měli dostatek jídla.

Jákob, muž se zkroušeným srdcem, se mohl nyní ohlédnout a vyznat: „Když mi můj bratr Ezau vyhrožoval, vypadalo to, že přijdu o život, ale Bůh mě přes to přenesl. Můj Pán byl se mnou celou dobu. Když se mě Lában pokoušel zničit, Bůh mi požehnal a vysvobodil mě. Kromě toho Bůh vyvedl mé manželky, Ráchel a Leu, a mou rodinu z modlářství. Zvítězil jsem nad všemi nepřáteli. Nikdo z nich už nepovstal. Dožil jsem se toho, že vidím, jak se mé potomstvo množí a prosperuje, vidím počátek velkého národa. Dožil jsem se toho, že vidím své vnuky, dokonce i prapravnoučata. Nyní budou moji synové patriarchové Izraele, vůdci nad svými rody. Slovo, které mi Bůh řekl na začátku, nikdy nezklamalo. Můj Pán dodržel každé slovo, které mi řekl.“

Milovaní, buďte povzbuzeni. Bůh je s vámi a jeho Slovo nikdy nezklame!