Většina křesťanů ví o krvi, kterou za nás prolil Ježíš. Když Kristus zvedl kalich při poslední velikonoční večeři, řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ (Lukáš 22,20)
Jeho oběť si připomínáme pokaždé, když máme Večeři Páně, ale to je asi vše, co většina křesťanů ví o Ježíšově krvi. Víme o krvi, která byla prolita, ale jen málo o krvi, která byla natřena.
První biblická zmínka o krvi, která byla natřena, je v knize Exodus 12,22. Izraelitům bylo přikázáno, aby vzali svazek yzopu, namočili ho do misky s krví zabitého beránka a natřeli jí překlad nade dveřmi a veřeje předních dveří. Když té noci přišel anděl smrti a viděl krev na zárubních, dům minul.
Musíme pochopit, že dokud krev zůstala v nádobě, neměla žádný účinek; byla to pouze krev, která byla prolita. Krev měla moc zachránit, jen když byla z nádoby vyzdvižena a natřena!
Proč nemohli Izraelité jednoduše položit nádobu s krví na práh a říci: „Nezáleží na tom, co s ní uděláme. Krev jako krev.“? Co kdyby dali nádobu s krví na plátnem pokrytý stůl nebo na podstavec hned za dveře? Pokud by to udělali takto, anděl smrti by dům zasáhl. Krev prostě musela být z nádoby vyzdvižena a natřena na dveře, aby splnila svůj účel ochrany.
Tato krev, o které je psáno v Exodus 12, je modelem Kristovy krve. Krev, která tekla na Golgotě, nebyla promarněna – nevsákla se do země a nezmizela. Ne, ta drahocenná krev byla shromážděna v nebeské fontáně.
Je-li Kristus Pánem tvého života, potom tvoje veřeje – tvoje srdce – bylo obmyto Jeho krví. Toto obmytí neslouží pouze pro odpuštění, ale také na ochranu proti ničivým silám satana. Ježíšova krev nezůstala v nádobě, ale byla vyzdvižena a obmyla tvé srdce.