Celá 17. kapitola Janova evangelia je o Ježíšově modlitbě za učedníky a jeho lid – za všechny, kdo mu uvěřili a následovali jej. Ježíš se však nemodlil jen za své následovníky, ale i za „ty, kteří skrze jejich slovo v něj uvěří“ (viz Jan 17,20).
Jak mocná pravda! Ježíšova věta „ti, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří“ zahrnuje vás i mě. Ježíš se za nás modlil, když chodil v těle po této zemi. Již před staletími na nás myslel. Dokonce nechal zaznamenat tuto modlitbu do svého Slova, protože věděl, že to budeme číst. Chce, abychom věděli, že se za nás u Otce přimlouvá.
Milovaní, modlitba, kterou se za nás Ježíš modlil, se nevypařila. Po celou tu dobu hoří na oltáři před Bohem a Bůh přijal modlitbu svého Syna za každého z nás. Naše spása je výsledkem jeho modliteb. Dnes jsme v Kristu, protože Bůh odpověděl na jeho modlitbu za nás.
„Ježíšovo kněžství je trvalé, protože žije navěky. Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ a přimlouvá se za ně“ (Židům 7,24-25). Právě teď se Ježíš modlí za hříšníky, kteří se k němu ještě neobrátili. Písmo říká, že může spasit až do konce časů všechny, kdo k němu kdy přijdou.
Během mnoha let služby jsem viděl mnoho narkomanů a alkoholiků, kteří byli slavně zachráněni. Pokaždé jsem si pomyslel: „Ten musel mít maminku, která se modlila, nebo babičku, která se přimlouvala, a Bůh nyní vyslýchá modlitby těchto svatých bojovníků.“
Nyní jsem porozuměl, že je něco lepšího, mnohem mocnějšího a účinnějšího. Nebyla to jen matka nebo prarodič, kdo se modlil za ty, kteří nyní věří, ale Ježíš se za ně celou dobu modlil. „Modlím se za ně … za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří“ (viz Jan 17,9.20).
Když utíkáte od Boha, nikdy se nedostanete z dosahu jeho modliteb. Otec odpovídá svému Synu a všichni, kdo mu odporují, zatvrzují svá srdce vůči modlitbám Ježíše, který se za ně modlil na zemi a modlí se doposud.