MOJŽÍŠOVA PÍSEŇ

Mojžíš řekl: „Prosím, Panovníku, nejsem člověk výmluvný; nebyl jsem dříve, nejsem ani nyní, když ke svému služebníku mluvíš. Mám neobratná ústa a neobratný jazyk.“ (Exodus 4,10)

Bůh pověřil Mojžíše vedením, ale Mojžíš pochyboval o svých schopnostech, protože neuměl dobře mluvit.

Někteří čtenáři si říkají: „Bůh mi dal pokyn, ale mé schopnosti jsou příliš malé na to, abych ho mohl splnit.“ To je pravda. Někteří si myslí, že neumějí dost dobře zpívat nebo že jim chybí vůdčí schopnosti. Bůh však říká: „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.“ (Filipským 4,13) Uprostřed situací, kde jsme bez prostředků, se zjevuje Bůh.

Věřím, že někdy nám Bůh odepře zdroje. Nedělá to proto, aby nás potrestal nebo nám ublížil, ale aby nám zjevil svou slávu a ukázal, že má vše, co potřebujeme, a má vše pod kontrolou.

Ve 14. kapitole knihy Exodus vidíme, jak Izraelci prchají z Egypta a Bůh je posílá tábořit k Rudému moři. Táboření u moře v pravý čas je skvělé, ale když se za vámi řítí tisícihlavá armáda na vozech a těžce ozbrojení nepřátelští vojáci, můžete si začít říkat: „Uf! Tohle není místo, kde bych teď chtěl být. Možná, že tohle není ten správný čas a místo, Bože.“

Když se něco takového stane, vzniká silné pokušení začít o Bohu pochybovat. „Kde jsi, Bože? Proč jsi mě opustil? Proč se neukazuješ jako silný Bůh?“

Víme, že přechod přes Rudé moře byl úspěšný. Když děti Izraele přešly na druhý břeh, začaly zpívat takzvanou „Mojžíšovu píseň“ neboli „Píseň o vysvobození“.

„Hospodinu chci zpívat, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem. Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. On je můj Bůh, a já ho velebím, Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji.“ (Exodus 15,1-2) Příteli, buď povzbuzen. To je i naše píseň!