Žijeme v době, kdy mnoho lidí, kteří tvrdí, že znají Boha a řídí se Písmem, jsou ve skutečnosti vlci, kteří rozsévají semena pochybností a shlíží spatra na ty, kdo se snaží poslouchat biblický příkaz: „Usiluj, aby ses mohl před Bohem postavit jako osvědčený dělník, který se nemá zač stydět, a který správně vykládá slovo pravdy.“ (2. Timoteovi 2,15)
Takovým lidem prosté učení evangelia nestačí. Říkají věci jako: „Ano, věříme, že Ježíš mě zachránil, ale co ještě … nebo …? Snaha přidat další věci k evangeliu ve skutečnosti ubírá evangeliu moc.
Pavel řekl: „Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž. Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.“ (1. Korintským 1,17-18)
Odebíráme z moci evangelia, když se snažíme přidat jakákoli nová zjevení nebo sociální program – to všechno ubírá na jednoduchosti Ježíše, který přišel zachránit hříšníky. Ježíš je plně Bohem – druhá osoba Trojice. Před 2000 lety se stal plně člověkem a žil dokonalý život. Pokořil se a žil mezi lidmi, abychom ho poznali. Zemřel brutální smrtí a vstal z mrtvých, protože je Bůh.
To je evangelium Ježíše Krista.
To je to, čeho se my, kteří Ježíše skutečně následujeme, držíme, a co je základem našich životů. Poselství evangelia bylo vždy stejné. Dávno předtím, než Kristus přišel na zem jako člověk, bylo v Trojici předurčeno, že přijde na zem zemřít za hříchy lidstva. Vidíme to v Genesis 3, bezprostředně poté, co Adam a Eva zhřešili, Bůh předpověděl příchod Mesiáše.
Můžeme mít jistotu, že evangelium je stále stejné. „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.“ (Jan 1,1-5)