Když jsem byl mladší, srovnával jsem se s některými křesťany, kteří vypadali svatě. Zdálo se, že tito lidé jsou vroucí, vždy se usmívají a jsou optimističtí, a jevili se mnohem více křesťanští než já. Nikdy mě nenapadlo, že vlastně hodnotím jejich svatost, a tak jsem se modlil: „Pane, učiň mě spravedlivým jako bratr … a … Jak úžasné to musí být, že pro tebe tak žijí.“
Jak jsem se mýlil! Tito lidé nebyli tím, za koho jsem je měl. Naučil jsem se, že nic není takové, jak se navenek jeví, a nikdo není tak zlý nebo tak dobrý, jak vypadá. Jen jeden člověk je skutečně spravedlivý: Ježíš Kristus, náš Pán, jeho spravedlnost je dokonalá.
Jsme-li v Kristu, máme jeho spravedlnost a není nám přisuzována podle zásluh. Nikdo ji nedostane více nebo méně; zato záleží na nás, jestli ji vírou přijmeme v plnosti.
Máme se měřit pouze podle spravedlnosti Ježíše, ne podle domnělé spravedlnosti někoho jiného. „Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat se s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost. Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.“ (2. Korintským 10,12-13)
Pavel tím říká: „Existuje pravidlo, kterým se můžete měřit: Každý, kdo skutečně činí pokání a věří v dokonalou Kristovu spravedlnost, přichází ke Kristu s vírou a věří v jeho dílo na kříži, stává se v Božích očích dokonale spravedlivý. Možná ještě nemáte vše vyřešeno, stále je potřeba každodenní posvěcování mocí Ducha svatého, ale základ je ten, že jste přijati v Ježíši Kristu, a je vám přičtena Kristova spravedlnost.
Drazí milovaní, je čas, abyste se přestali posuzovat a srovnávat s ostatními. Bůh vám přičetl plnou míru dokonalé Kristovy spravedlnosti. „… dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, k dokonalému lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.“ (Efezským 4,13)