„Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; kolem obcházejí ničemové a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.“ (Žalm 12,8-9)
Když čteme, že „kolem obcházejí ničemové“, je to vyobrazení satana, o kterém Jan říká: „Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil“ (Jan 10,10). Síly zla působí proti nám. Staví se proti církvi i celým národům. Působí také proti blahu rodin, zdraví, duševnímu stavu a především proti duchovnímu životu.
Dnes vidíme satana, jak se vkradl do kultury a institucí a vyvyšuje odporné praktiky, které byly ještě před několika lety společensky nepřijatelné. Temné věci dříve dělané tajně se nyní veřejně oslavují. Je to smutné, ale vidím to i v církvi. Po celá desetiletí liberální církev povoluje praktiky, které zbožným způsobují muka. Nyní se podobné praktiky vkrádají i do probuzeneckých církví a kompromitují Boží slovo.
Apoštol Pavel se s tím musel vypořádat v církvi v Korintu, kde mladý muž ze sboru dokonce spal se svou nevlastní matkou, a vedoucí církve nepřinesli nápravu. To, co se v té církvi dělo, volalo po nápravě; to však vyžadovalo duchovní boj. Pavel bojoval za zachování víry, proto vyžadoval v církvi disciplínu a zároveň poukazoval na všeobecně rozšířené kulturní zvyky, které pronikly do církve.
Tím, co bychom měli dělat, když se ocitneme v boji s kulturními zvyklostmi, se zabýval i David. Ve verši 8 to řekl za nás všechny, kteří jsme tlačeni kulturou okolo nás i vlastními úzkostmi: „Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením“ (Žalm 12,8).
Toto je mocné slovo pro generaci, která je ve válce. David v podstatě odpověděl: „Pane, chraň mě před pocitem ‚porážky‘. Ať mě nepřemůže. Tvé slovo a tvé sliby jsou pravdivé. Chraň mou mysl, abych neuvěřil lžím, které na mě satan hází, a místo toho abych věřil, že mě zachováš.“ Žijeme v generaci, která je sváděna ke špatnosti a kde ohavnost je oslavována, ale je to také generace, pro niž Boží zaslíbení moci k vítězství trvají.