OPUSTIT A ZAPOMENOUT

Poselství Ducha svatého nevěstě Kristově v Žalmu 45 bylo: „Zapomeň na svůj lid, na otcův dům“ (Žalm 45,10). Tichý, jemný hlas nevěstě šeptá: „Nestačí pouze opustit svou minulost. Musíš na všechno zapomenout – vymazat z paměti všechny minulé lásky a zábavy!“

„Chceš mu po svatbě dát jen své rty, zatímco se tvá mysl toulá v minulosti a vzpomíná na staré přátele, zvyky a lásky? Pokud se zavážeš k tomuto manželství, musíš svou minulost nejen opustit, ale úplně na ni zapomenout.“ 

Když Ježíš mluví o těch, kteří „neopustí všechno“ (Lukáš 14,33), mluví o těch, kteří se od něj odvracejí a lnou k modlám. Modla je cokoli, co nám bere čas, pozornost, lásku nebo peníze.

Mnoho manželů může právem říci, že se dobře starají o rodinu. Pracují dlouho a tvrdě a tráví hodně času se svými rodinami. Ale kolik času věnují Ježíši? Mají to, čemu říkám „čas, kdy opustím a zapomenu“? Vyhradí si čas pro samotného Ježíše?

Mnoho manželek také zanedbává čas s Pánem. Manželům a dětem daly nejlepší roky svého života. Jsou pracovité a věrné a dobře se starají o rodiny. Ale kolik času dávají Ježíši? Kolik hodin týdně se uzavíráte světu a jste jen s Ježíšem? 

Problém není v rodině nebo kariéře. Spíše jde o to, že hodně času bezcílně proflákáme. Mnoho křesťanů tráví čas nekonečným vysedáváním s přáteli nebo povalováním se u televize. Promrháme tolik drahocenných hodin a nevšímáme si Pána a Spasitele.

Jak musí Pán žárlit na všechny naše ostatní lásky, na všechny věci, které nám zabírají čas a pozornost. Staré pořekadlo je pravdivé: Nepřítelem křesťana nejsou „špatné věci“, ale „dobré“. Rodina, kariéra, práce, děti nestojí mezi námi a Pánem. Ne, je to naše bezcílné zahálení. Pán chce být s námi. Je důležité, abychom si udělali čas a věnovali mu plnou pozornost. Ptá se nás: „Miluješ mě víc než ti zde?“ (Jan 21,15)