OSVOBOZENÍ OD TRÁPENÍ

Jedné noci Jákob na poli zápasil s Bohem (viz Genesis 32,24-26). Představuji si myšlenky, které procházely Jákobovou myslí: „Bože, jak jsem mohl skončit v takové patálii? Ty jsi mi dal tak velká zaslíbení. Řekl jsi mi, že mě povedeš, zachováš mě, naplníš ve mně své plány. Jak by nebezpečí, které se na mě přivalilo, mohlo být podle tvého vedení? Co je to za smlouvu? Pane, já prostě nemám žádnou budoucnost.“

Z toho můžete vyvozovat, že Jákob při některých rozhodnutích Boha nehledal a jednal podle těla. Nejspíš ano, ale to není podstatné. Bůh mohl kdykoliv jednat namísto Jákoba, ale neudělal to.

Pravdou je, že náš duch může být zkroušený, kající, a i tak můžeme mít problém. Vy a váš manžel možná procházíte těžkou zkouškou. Modlili jste se: „Pane, nerozumím tomu. Vím, že mé srdce je v pořádku, nejsem v hříchu a kráčím s tebou, tak proč jsi dovolil tuto těžkou zkoušku?“

Většina z nás se stejně jako Jákob domnívá, že kající a modlící se křesťané by neměli zakoušet velký smutek. Že bychom neměli čelit špatným časům nebo otřesným podmínkám, které ohrožují naši budoucnost. Nicméně, realita je taková, že na pokorné, modlící se křesťany přichází velká nebezpečí a smutek.

Nikde v Bibli není, že nás Bůh ochrání od problémů. Nikdy nám nesliboval, že v naší práci nebo kariéře všechno půjde hladce, ani nám neslibuje osvobození od trápení. Ve skutečnosti říká: „Hospodin je blízko ztrápeným srdcím, zachrání sklíčené v duchu!“ (Žalm 34,19) Tento verš neříká, že nás Bůh zachrání před utrpením, ale že nás zachrání z něj.

Pavel mluvil o tom, že poznal výšku a hloubku Boží lásky k němu, i tak Bůh neochránil loď, na které se plavil, od potopení. Pavel říká, že byl vystaven nebezpečí na zemi a moři, od lupičů i od krajanů. Ve skutečnosti Bůh dovolil, aby tento apoštol byl kamenován, bit a haněn.

Občas možná pláčeme a přemýšlíme: „Bože, kde jsi? Proč jsi mě tohoto neušetřil?“ I když Bůh dovolí věci, které zkouší naši duši, ze všeho nás pak vyvádí, tak jako to udělal u Jákoba a Pavla.