Čím hlubší vztah s někým máte, tím důležitější je vaše svědectví. To, co zde myslím svědectvím, není vyprávění o tom, jak jste uvěřili; ale to, jak žijete.
Kdybych měl říct evangelium někomu na čerpací stanici, neměl bych čas podrobně rozebírat, jak můj život odpovídá tomu, co Bůh přikázal v Bibli, abych byl bezúhonný v práci i doma. Ale čím hlubší je vztah, který s člověkem máte, tím důležitější je, aby se Kristus projevoval ve vašem životě, než vaše pouhá slova. To je velmi důležité mít na paměti, když se scházíme s rodinou a přáteli, kteří Boha neznají, zato nás znají velmi dobře. Mají roky na to, aby viděli, jak reagujeme jak na malé nepříjemnosti, jako když někdo narazí nákupním vozíkem do našeho auta, tak i na těžké situace, jako když náhle zemře někdo blízký.
Jak žijeme před lidmi, jejichž pohled na Boha může být ovlivněn pohledem na nás?
Někteří lidé za mnou přichází a říkají: „Pořád říkám svým dětem o Ježíši, a oni to prostě nechtějí slyšet.“ Ale čím víc s nimi mluvím, tím víc vidím, že druhé posuzují a jsou hrubí. Opravdu není možné vinit jejich děti, že od nich nechtějí slyšet o Ježíši.
Když se stýkáte delší dobu s lidmi, ať je na vás vidět Ježíšův život. Když pak budete mít možnost sdílet Slovo, a Bůh tyto příležitosti otevírá, bude to mnohem mocnější.
V naší kultuře v Americe lidé už slyšeli a viděli věřící lidi. Místo toho potřebují vidět skutečný zbožný život. Čím více se na vás projevuje nový život, který Bůh dává svému lidu, tím větší sílu budou mít vaše slova, když začnete mluvit o spasení nebo o poznání Krista.
„Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu … Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ (Římanům 12,9-11.21)