„Tehdy ho ďábel vzal do svatého města, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen!‘“
Když Ježíš stál na nejvyšším vrcholku chrámu, satan mu našeptával: „Pojď, skoč! Jsi-li opravdu Syn Boží, Bůh tě zachrání.“
Vidíte v tom satanovu vychytralost? Vytrhne z Písma jedno jediné zaslíbení a pokouší Ježíše, aby na něm postavil celý svůj život. Pobízel ho: „Říkal jsi, že je s tebou Bůh. Tak mi to tedy dokaž. Tvůj Otec mi dovolil na tebe naléhat. Kde je jeho přítomnost? Můžeš to právě teď dokázat tím, že skočíš. Pokud je Bůh s tebou, zajistí ti hladký dopad. Můžeš se na to spolehnout. Pokud ne, měl bys raději zemřít než se obávat, jestli je s tebou. Potřebuješ od Otce zázrak, aby sis ověřil, že je s tebou.“
Jak mu Spasitel odpověděl? „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého‘“ (Matouš 4,7). Co přesně Ježíš myslel tím „pokoušet Hospodina“?
Starověký Izrael je příkladem. Mnohokrát Hospodin prokázal Izraelitům věrnost. Boží lid obdržel viditelné důkazy, že Bůh je s nimi. Navzdory tomu lidé opakovaně pochybovali: „Je Bůh s námi, nebo není?“ Bůh to nazývá „pokoušením Boha“. Stejný výraz použil Ježíš, když odpovídal satanovi. Co nám to říká? Ukazuje nám to, že pochybovat o Boží přítomnosti je těžký hřích; nemáme pochybovat, zda je s námi.
Tak jako Izraeli, Bůh nám dal velké množství důkazů o své přítomnosti. Zaprvé, dal nám prostřednictvím Písma mnoho zaslíbení ohledně své přítomnosti. Zadruhé, máme každý svou vlastní historii toho, co jsme prožili s Bohem, která je svědectvím o mnohých vysvobozeních v našich životech. Zatřetí, máme Bibli plnou Božích svědectví o jeho přítomnosti v minulých stoletích.
Bible to říká jasně: Máme s Bohem chodit vírou, a ne díky tomu, co je vidět očima.