POSLUŠNOST JE LEPŠÍ NEŽ POŽEHNÁNÍ

Písmo nám připomíná, co od nás Bůh skutečně chce. „Tu řekl Samuel: ‚Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, věnovat mu pozornost je víc než tuk beranů.‘“ (1. Samuelova 15,22)

Poslušnost je lepší než oběť. Říkám, že je také lepší než požehnání. To je nejhlubší význam příběhu Abrama, který na oltáři obětoval Izáka. Bůh mu řekl: „Jdi a udělej to.“ A on poslechl. Odešel Abram od oltáře se slovy: „Bůh změnil názor“? Myslím, že ne. Bůh chtěl poslušnost a Abram poslechl.

Také jsem to zažil. Bůh mi řekl, abych jednal ohledně jedné věci, dal mi i důkazy, že bych si měl nárokovat určitou věc. Udělal jsem vše, co bylo v mých silách, ale dopadlo to jinak! Co teď? Mám zpochybňovat Boha? Mám pochybovat, že na mě mluvil? Uvěřím, že se satan postavil proti? Ne. Usilovně jsem hledal Pána. A on řekl: „Udělej to,“ a já to udělal. Poslechl jsem a budu dál Pánu důvěřovat. To je lepší než požehnání. Bůh vám ukazuje pouze jednu stranu mince: poslušnost.

Sluha musí bez otázek poslechnout. Když mu pán přikáže, aby šel, jde. To je víra.

Může člověk v srdci důvěřovat Bohu, když se zdá, že porušuje slib? Může člověk dál věřit, když vedení, na které se spoléhal „selže“? Velikáni víry ano! Řekli spolu s Jobem: „By mne i zabil, což bych v něho nedoufal?“ (Job 13,15) Muži velké víry procházeli nejtěžšími zkouškami.

Bůh má zvláštní způsoby, jak budovat naši víru. Čím blíže Bohu budete, tím specifičtější bude vaše testování. Nepropadněte pokušení uvěřit, že trápení je důkazem toho, že se nelíbíte Pánu. Zázraky se stanou pouze uprostřed nemožných situací. Chcete-li být člověkem víry, připravte se na zvláštní zkoušky. Víra přichází, když budete používat to, co už máte. Nečekejte na odstranění překážek. Jděte dál! Rozhodující je „poslední půlhodina“.