ZASLÍBENÍ PÁNOVY PŘÍTOMNOSTI

Nedokážu říct, na kolika modlitebních shromážděních, která jsem navštívil a kam přišlo málo lidí, pastor řekl: „Víme, že Ježíš řekl, že kde jsou dva nebo tři shromážděni v jeho jménu, je uprostřed nich.“

Jsem ale přesvědčen, že tím Ježíš neomlouvá špatnou účast. Bible je plná záznamů o lidech, kteří se s Bohem setkali sami, a ne se dvěma nebo třemi lidmi.

Především musíme pochopit kontext. Tento verš uzavírá Ježíšovu ohromující myšlenku nápravy nefunkčního vztahu. Přečtěme si verše, které jsou před ním. „Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď.‘ Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však odmítne poslechnout i církev, ať je ti cizí jako pohan nebo celník … Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Matouš 18,15-17.20)

Věřím, že Ježíš tím říkal: „Když se rozhodnete napravit vztahy v mém domě, chci, abyste věděli, že až se kvůli tomu sejdete, budu tam s vámi.“ Bible nám znovu a znovu připomíná, že nepotřebujeme jen Boha, ale potřebujeme, aby součástí našeho života byli i lidé. Bůh naplánoval život tak, aby lépe probíhal s lidmi než v izolaci.

To, že jsou ve vztazích problémy, neznamená, že se vzdáme komunity. Konflikt sám o sobě není zlý, ale nevyřešený konflikt ano. To vytváří těžké prostředí.

Myslím, že to je důvodem, proč Petr odpověděl na Ježíšova slova tím, že se zeptal, kolikrát bychom měli odpouštět. Ježíš se nenechal jeho slovy znejistit. Řekl mu: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ (Matouš 18,22) Ježíši nezáleží pouze na vašich vztazích s ním; ale záleží mu také na zdravých vztazích vás s ostatními, kteří jsou součástí vašich životů, i kdybyste měli odpustit 490krát, než se problémy mezi vámi vyřeší uvnitř i navenek.