V Exodu 24 čteme, jak Bůh uzavřel smlouvu s Izraelem. Bůh v podstatě zaslíbil: „Budete-li poslouchat má slova, budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.“ (viz Jeremiáš 7,23) Když Mojžíš přečetl lidem zákon, odpověděli: „Rozumíme a budeme poslouchat.“
Smlouva musela být zpečetěna – potvrzena a uznána platnou – a to se mohlo stát pouze pokropením krví. List Židům nám říká, že „Mojžíš … vzal krev … a pokropil knihu Zákona i všechen lid.“ (Židům 9,19)
Prolitá krev ze zápalných obětí byla uložena v míse. Mojžíš vzal trochu krve a pokropil oltář; pak vzal yzop, namočil ho do mísy a pokropil dvanáct sloupů představujících dvanáct izraelských kmenů. Nakonec Mojžíš ponořil yzop do mísy a pokropil krví lid. Tak byla zpečetěna smlouva.
Z toho je jasné, že pokropení krví umožnilo Izraelcům plný přístup k Bohu, s radostí. Při této příležitosti nešlo o odpuštění hříchů, ale o společenství s Bohem. Byli posvěceni, očištěni a způsobilí být v Boží přítomnosti.
Potom Mojžíš a sedmdesát starších vystoupili na horu, aby se setkali s Bohem, a Bůh se jim zjevil. Viděli před sebou prostřený stůl, a z Písma vyplývá, že v klidu, beze strachu ze soudu, seděli v Boží přítomnosti a jedli a pili: „Nevztáhl však ruku nejpřednější z Izraelců, ačkoli zahlédli Boha. Potom jedli a pili.“ (Exodus 24,11)
To je prostě úžasné. Tito muži mohli jíst a pít v přítomnosti samotného Boha, zatímco krátce předtím se báli o své životy. Byli pokropeni krví, a oni porozuměli, že v ní je bezpečí, moc a ochrana. Nebáli se!
Milovaní, dnes jsme v nové smlouvě s Ježíšem Kristem, smlouvě zpečetěné jeho krví. Když je vaše duše obmyta jeho drahocennou krví, je to za účelem společenství – abyste mohli směle, v pokoji, beze strachu ze soudu – přicházet do Boží přítomnosti. Dostali jste přístup k Bohu, aniž by vás odsuzoval nějaký hřích; můžete svobodně mluvit s Bohem a radovat se z jeho blízkosti.