Podobenství o hřivnách začíná tím, že pán domu plánuje vyrazit na cestu. Rozhodne se svěřit své peníze neboli „hřivny“ služebníkům. Hřivny rozdá těsně před odchodem, přičemž každému sluhovi dá jinou částku. V Písmu je řečeno: „Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.“ (Matouš 25,15)
Jde o zajímavý příběh o několika rovinách, ale hlavním tématem je sebehodnocení. „Dávám ti šanci vyjádřit postoj srdce hmatatelným způsobem,“ říká tím. „Během této doby nebudeš pouze sluha, který dělá, co se mu řekne. Máš svobodnou vůli a najdi způsob, jak dobře využít tyto peníze, a až se vrátím, ukážeš mi výsledek.“
Pán domu chce zjistit, jací jsou jeho sluhové ne jako sluhové, ale jako lidé, kteří mají možnost být správci jeho domu. „Vykonávají pouze příkazy, nebo chápou, že jsou cennými členy této domácnosti?“ zajímá ho. Ví, že když jim poskytne kontrolu nad jeho majetkem, odhalí odpověď.
Správcovství je více než jen maximální využití toho, co nám Bůh dal. Naše nadání, dovednosti, duchovní dary, peníze, majetek, čas a příležitosti se mohou mnohonásobně znásobit, když se necháme vést Duchem svatým a nesobeckostí a budeme tak cíleně žít. V podobenství jsou odměněni dva sluhové, kteří zdvojnásobili to, co jim pán dal, ale třetí sluha, který pohřbí svůj jediný talent a pak se vymlouvá, je tvrdě potrestán.
V dnešní době bychom se mohli zeptat: „A co lidé, kteří jsou chudí? A co moje situace? Bojuji, abych vyšel a je pro mě těžké dát cokoli, včetně svého času.“ Boží odpověď je stejná jako pro služebníka, který dostal pouze jeden talent. „Neznehodnoť to, co jsem ti dal, ať je to sebemenší. Najdi způsob, jak znásobit to, co máš. Dívám se na tvé srdce.“
Ježíš to zdůrazňoval v celém svém učení. Musíme pochopit, že život každého z nás bez ohledu na to, jak si připadáme bezvýznamní, má pro něj obrovskou hodnotu, a my s tím máme počítat. Dal nám život, abychom mohli sloužit druhým a přinášeli slávu Bohu.