„Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne‘ “ (Matouš 15,7-8).
Chci mluvit o rozptylování mysli během modliteb a uctívání - zejména v domě Božím. Ježíš nazýval pokrytci lidi, kteří přišli do jeho přítomnosti, ústa měli plná chvály, ale jejich mysl a srdce byly daleko. Přímo jim řekl: „Ctíte mě ústy - ale vaše mysl a srdce jsou ode mne daleko!“
Jak je tomu s tebou? Pravděpodobně jsi v Božím domě každý týden hodinu. Tvé tělo je ve shromáždění - ale kde je tvoje mysl? Říkají tvoje ústa „Chválím Tě, Pane“ - ale tvoje srdce je tisíce mil daleko? Kam tvé myšlenky odlétají během modliteb a chval?
Zaměstnáváte se starostmi o rodinu nebo obchodními záležitostmi? Jak moc jste během té hodiny v církvi roztržití, zatímco shromáždění stojí před Bohem?
Je nebezpečné přijít do Božího domu a lehkovážně vstoupit do Boží přítomnosti. „Mojžíš řekl Áronovi: ‚Toto mluvil Hospodin: Na těch, kteří jsou mi blízko, ukážu svou svatost, před veškerým lidem osvědčím svou slávu.‘ “ (Leviticus 10,3)
Hospodin v podstatě řekl Áronovi: „Nebudete se mnou jednat jako s obyčejným člověkem. Pokud chceš vstoupit do mé přítomnosti, musíš přijít přede mne posvěcený. Všichni, kdo se přibližují k mé svatosti, tak musí činit opatrně a ohleduplně kvůli mé slávě a vznešenosti.“
Pokud se uctívání neúčastníte celým srdcem a vaše myšlenky nejsou cele obráceny na Boha, můžete na své místo posadit slaměného panáka. Přinejmenším by to bylo čestnější, než přijít do Božího domu s myslí a srdcem bloudícími všude možně.
Uctívání mnoha křesťanů nemá moc ani oheň, protože nemají s Ježíšem žádný důvěrný vztah. Ti, kteří se naučili Pána uctívat v soukromí, a soustředit se na to, přicházejí k Pánu s ohněm, který v nich vzplanul na osobním obecenství. Praví následovníci Pána se nemohou dočkat, až přijdou do církve, aby chválili Pána ve společenství jeho lidu.