V knize Zjevení Ježíš říká: „Znám tvé skutky; nejsi ani studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký!“ (Zjevení 3,15) Některé překlady říkají: „Byl bych raději, kdybys byl horký nebo studený, ale ne vlažný.“ Ta malá fráze „byl bych raději“ dělá rozdíl mezi tím, když je někdo proti vám anebo pro vás.
Pokud by měl někdo o věcech týkající se mého života říkat „byl bych raději“, chci, aby to byl Ježíš. Když Ježíš říká: „Byl bych raději, abys hořel pro Boha,“ můžete si být jisti, že zahajuje totální boj za vás a vytahuje všechny dostupné nebeské zdroje, aby obrátil vaši vlažnost v oheň a přivedl vás zpět k němu.
Ježíš pokračuje slovy: „poněvadž jsi vlažný, ani studený, ani horký, vyplivnu tě z úst“ (Zjevení 3,16). Líbí se mi, že Ježíš o soudu mluví v budoucím čase, i když to mohl udělat hned.
Pro vlažné lidi je dobrou zprávou, že plánuje způsoby, jak je přivést zpět do Božího ohně. To je dobře, protože i když Ježíš opovrhuje vlažnou chutí ve svých ústech, jeho láska je ohromná. Láska Beránka Božího, která uhasila Boží hněv, byla na nás tak moc vylita, že i když jsme daleko od toho, jaké nás touží mít, nevyplivl nás.
První církevní otcové tomu říkali Boží shovívavost. Co je to shovívavost? Je to Boží trpělivost s námi, i když jsme vlažní. Bůh nemá rád vaši vlažnost, ale miluje vás. Jeho milost, plány a moc jsou právě teď nachystány, aby znovu získal vaše srdce, pokud odpovíte v poslušnosti Ježíši Kristu.
Ježíš také řekl vlažným: „Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zjevení 3,20) Ježíš láskyplně a trpělivě klepe na dveře našeho srdce a vyzývá nás k vztahu s ním.