SKLIZEŇ DUCHA SVATÉHO
„Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?“ (List Galatským 3,5)
Pavel říká, že Bůh rozdává Ducha svatého, a to ne podle našich skutků, ale podle naší víry v něj.
Ježíš je jediný člověk, který kdy měl plnost Ducha svatého. Přesto mnoho mužů a žen v dějinách dostalo velkou míru Ducha. Takoví věřící vždy věděli, že se nemusí snažit plakat nad ztraceným, zlomeným světem, protože v nich pláče Duch svatý.
Naší úlohou je se modlit. „Duchu svatý, ty znáš všechny v mém okolí, na které dopadá odsouzení, protože jsi ten, kdo je usvědčuje. Ty vidíš každou slzu, která padá v nočním tichu, a znáš každého, kdo je zoufalý a volá o pomoc. Já jsem tvým nástrojem. Polož na mne své břemeno a veď mě k těm, které jsi připravil.“
Bůh nás chce zmocnit z jediného důvodu: aby nás dostal do ulic, naplnil svým slovem a vedl Duchem. Chce, abychom byli schopni mluvit pronikavá, usvědčující slova nezaměnitelného ohně Ducha.
Vzrušuje vás něco v duši nad ztracenými lidmi? Tíží vás břemeno za ty, kteří jsou ve vašem okolí, nebo se donekonečna zaměřujete na své vlastní potřeby? Pokud neznáte Kristovo srdce a nenesete jeho břemeno, nemůžete očekávat, že si vás použije.
Pro mnoho křesťanů se dílo věčnosti nemusí odehrávat ve vzdálené zemi, ale soustředí se na rodinu, přátele a spolupracovníky. Požadavky jsou však úplně stejné. Chceme-li oslovit ztracené, musíme Pána prosit, aby se jich přesvědčivě dotkl a obdařil naše srdce pohotovým slovem.
Postěte se, modlete se a pak požádejte Ducha svatého, aby vás vedl k těm, které usvědčil a připravil, aby slyšeli jeho slovo. Pak důvěřujte jeho vedení a moci, že se stanou zázraky!
