SKUTEČNÉ BOHATSTVÍ V PRÁZDNÉM SVĚTĚ

Nikdo na zemi vás nemůže umístit do služby. Ze semináře můžete obdržet diplom, můžete být vysvěcen biskupem nebo pověřený denominací; ale apoštol Pavel odhaluje jediný zdroj jakéhokoli pravého povolání ke službě: „Děkuji tomu, který mne posilnil, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za spolehlivého a ustanovil ke službě“ (1. Timoteovi 1,12).

Co tím Pavel myslí, když říká, že ho Ježíš uschopnil a uznal za spolehlivého? Vzpomeňte si na apoštolovo obrácení. Tři dny po této události uvedl Kristus Pavla do služby, konkrétně do služby utrpení. To je právě ta služba, na kterou se Pavel odvolává, když říká: „Když tedy máme tuto službu podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, neochabujeme“ (2. Korintským 4,1).

Pavel nám říká, že mu Ježíš dal zaslíbení pro tuto službu. Kristus se zavázal, že mu zůstane věrný a posílí ho ve všech zkouškách. V životě každého z nás probíhá přeměna. Pravdou je, že se stáváme podobnými věcem, které zaměstnávají naši mysl. Náš charakter je ovlivňován a zasažen tím, co se zmocnilo našich srdcí. 

Děkuji Bohu za každého, kdo krmí svou mysl a duši duchovními věcmi. Takoví služebníci upřeli své oči na to, co je čisté a svaté. Udržují svůj pohled upřený na Krista, tráví kvalitní čas jeho uctíváním a budováním víry. Duch svatý působí v těchto svatých a neustále mění jejich charakter podle Kristova obrazu. Tito věřící budou připraveni na přicházející náhlá, těžká, utrpení. Pohodlní, líní věřící bez modlitby propadnou zoufalství. Budou zdrceni strachem, protože v nich nepůsobí Duch svatý. Když přijdou těžké časy, prostě to nezvládnou.

Závěrečné Pavlovo slovo k této věci je: „Nikomu nedáváme v ničem důvod k pohoršení, aby tato služba nebyla pohaněna. Ve všem se představujeme jako Boží služebníci: v mnohé vytrvalosti, v souženích, v tísni, úzkostech, v ranách, vězeních, nepokojích, v těžkých pracích, v bděních, v postech ... jako zarmucovaní, avšak stále se radující, jako chudí, avšak mnohé zbohacující, jako nic nemající, a přece všechno vlastnící.“ (2. Korintským 6,3–5;10) Tím, že uprostřed utrpení záříme Kristovou nadějí, ukazujeme světu skutečné bohatství.