SLYŠÍ, ALE NEPOSLOUCHAJÍ

Izraelci rádi naslouchali mocnému Ezechielovu kázání, ale nikdy neposlechli.

„Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za mrzkým ziskem. Ty jsi pro ně jako ten, kdo horoucně a krásně zpívá a pěkně hraje. Poslouchají tvá slova, ale vůbec podle nich nejednají.“ (Ezechiel 33,31-32)

V knize Židům je mocné varování. „Proto, jak říká Duch svatý: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti.‘ “ (Židům 3,7-8) Písmo jasně ukazuje, že tvrdost srdce je způsobena tím, že slyšíme, ale neposloucháme Boží slovo.

Už dříve Izraelci s radostí naslouchali mocnému kázání proroka Izajáše, přesto neustále ospravedlňovali své hříchy a nazývali zlo dobrem a dobro zlem. Bůh tedy Izajášovi přikázal: „Jdi a řekni tomuto lidu: ‚Stále poslouchejte, ale nebudete rozumět, stále hleďte, ale nebudete znát.‘ Zatvrď srdce tohoto lidu, zacpi jim uši a zavři oči, aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, aby nebyli uzdraveni.“ (Izajáš 6,9-10)

Bůh věděl, že Izraelci nejsou ochotni vzdát se svých zakořeněných hříchů. Příliš milovali tělesné požitky a bezbožnou společnost. Hospodin proto Izajášovi v podstatě řekl: „Tito lidé se nechtějí změnit, a od této chvíle k nim už žádné slovo nepromluvím. Proto chci, abys je k tvrdosti popohnal. Takto možná někteří uslyší dřív, než bude příliš pozdě!“

Jednoduše řečeno, Bůh volal svůj lid k úplné kapitulaci. Děkuji Bohu za zástupy křesťanů, kteří vykročili na cestu s Ježíšem správným způsobem - milovali pravdu a poslechli Boží slovo. Opustili tělesné způsoby, zamilovali se do Pána, a jeho Slovo se pro ně stalo světlem.