Je opravdu důležité pochopit evangelium milosti. Ježíš zemřel na kříži, a tím zaplatil v plné výši cenu za naši spásu. Proto nemáme co přidat.
Takže nastává problém, když lidé říkají: „Ježíš udělal svou část a já teď dělám svou. On dobré dílo začal, a já teď musím pracovat na tom, abych ho dokončil.“ Kdykoli se pokusíte k dokončenému Ježíšovu dílu něco přidat, jde o legalismus - snahu dosáhnout spásu nebo duchovní růst dodržováním pravidel a předpisů.
Když jsou lidé v kole neustálého konání dobrých skutků, aby se líbili Bohu, jediný způsob, jak se osvobodit, je pochopit Boží milost. Bohu se líbil Ježíš jako nejvyšší oběť na Golgotě. Když dal svůj život, splnil všechny Boží požadavky, takže Boží hněv není namířen proti nám. Nyní žijeme ve svobodě a moci Kristově.
Je před námi volba. Můžeme hledat s Bohem vztah, který je založen na dluhu, nebo můžeme hledat s Bohem vztah, který je založen na víře. Pokud je to vztah založený na dluhu, pak si nikdy nejste zcela jisti, zda jste zaplatili dost. „Obětoval jsem dost … postil jsem se dost … modlil jsem se dost … dal jsem dost, abych získal Boží přízeň?“
Apoštol Pavel z narození se a žití pod zákonem přešel do svobody v Kristu. Byl farizeem, ale když poznal Krista a moc evangelia, a Duch svatý naplnil jeho srdce, došlo u něj k úplné proměně.
Pavel psal o tom, jak slavná je tato svoboda! „Kdyby dědici byli ti, kteří stavějí na zákoně, byla by víra zmařena a zaslíbení zrušeno. Zákon přináší hněv; vždyť kde není zákon, není přestupek. Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti“ (Římanům 4,14-16).
Nyní, pod zaslíbením spočívajícím na milosti, jsme přetvářeni do podoby Krista, žijeme jako on a modlíme se jako on. Je to svaté chození s Bohem, ale je to svatost, kterou působí Bůh a ne naše úsilí.