STŮJ A ČEKEJ

David Wilkerson (1931-2011)

Bůh mluví ke svému lidu hlasem Ducha: „Na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní,‘ ať budete chtít doprava nebo doleva.“ (Izajáš 30,21)

Hlas Ducha k nám přichází především prostřednictvím Písma. Může nám otevřít biblickou pasáž, která bude klíčem k našemu vysvobození. Než však uslyšíme jeho hlas, který by nás vedl, Bůh od nás něco vyžaduje. Máme se zastavit a čekat, až bude jednat. To není návrh, ale přikázání. Je to tajemství našeho úplného vítězství a vysvobození. Opravdu, Bůh při mnoha příležitostech přikázal svému lidu, aby zůstal stát.

V knize Jozue kapitole 3. čteme o druhém přechodu Izraele přes vodu – přes řeku Jordán. Bůh dal lidu pokyn: „Kněžím nesoucím schránu smlouvy přikážeš toto: Až vstoupíte na pokraj jordánských vod, zůstanete v Jordánu stát.“ (Jozue 3,8) Potom Bůh dodal: „Jakmile nohy kněží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé země, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz.“ (Jozue 3,13)

Bůh řekl: „Až se dostaneš k vodě, postav se do ní a stůj tam. Zůstaň klidně stát. Počkej, až začnu jednat, a já pro tebe rozdělím vody.“

Hebrejská slova pro „stát na místě“ v této pasáži znamenají „zastavit veškerou činnost, přestat se snažit“. Kolik Izraelitů uposlechlo, když přišli k Jordánu? Když stáli s nohama ve vodě, mnozí si museli myslet: „Jak poznáme, že to bude fungovat?“ Někteří byli možná v pokušení postavit si nějaký pontonový most a pokusit se přes vodu dostat vlastní vynalézavostí, ale to by bylo marné.

Bůh tehdy jednal. Rozdělil vody, protože akt poslušnosti doprovázela víra. Bůh odpověděl na jejich víru! Milovaný, když nasloucháme Božímu hlasu a uposlechneme, Bůh dává odpověď.