TAJEMSTVÍ VÍTĚZNÉ MODLITBY

Následující slovo je určené těm, kteří potřebují odpověď na modlitbu, kteří potřebují pomoc v těžkém období a kteří jsou připravení a ochotní pohnout Božím srdcem podle Božího Slova.

Všimni si smluvního slibu v Žalmu 46,2: „Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy osvědčená.“ Slovní spojení „vždy osvědčená“ znamená stále dostupná, ihned dosažitelná. Víra musí spočinout v ujištění, že Duch Boží v tobě trvale přebývá ve dne i v noci. A protože v tobě bydlí, naslouchá každé upřímné myšlence a každému volání.

Víme, že když nás slyší, vyhoví našim prosbám. Vskutku Duch svatý pohne nebem i zemí kvůli každému Božímu dítěti, které si udělá čas na to, aby vylévalo Otci své srdce beze spěchu a v Boží přítomnosti.

V Žalmu 62,6-8 se David modlí a jeho modlitba se dotýká Božího srdce. V podstatě říká: „Pouze čekej na Boha. Neočekávej pomoc z žádného jiného zdroje. On sám musí být tvým poskytovatelem, tvou jedinou nadějí a obranou. Jedině on ti může dodat sílu kráčet dál, dokud nepřijde odpověď.“ Když se staneš zcela závislým pouze na Pánu – když přestaneš očekávat pomoc od člověka a důvěřuješ Bohu, že učiní nadpřirozené – nic tebou neotřese. David prohlásil: „Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese“ (Žalm 62,7).

Podstatou toho všeho, tajemstvím vítězné modlitby, jež se naučil každý svatý, který kdy žil, je vylévání srdce před Pánem: „Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště“ (Žalm 62,9). Příkladem je Chana. Zoufale toužila po dítěti a „vylévala“ Pánu svou duši. A Písmo říká: „Její tvář už nebyla smutná“ (1. Samuelova 1,18).

Bůh tě uslyší a odpoví ti, pokud vidí, že jsi ochoten naslouchat jemu a ne světským hlasům. Volej, co máš na srdci, vylévej před ním svou duši a důvěřuj, že ti odpoví. Nastal čas pro víru zrozenou z kajícné prosby.