VEZMI SI MNE CELÉHO, JEŽÍŠI

V roce 1874 Frances Havergalová byla hostem na 5 dnů u manželského páru s osmi dětmi. Všichni chodili do církve, ale byl cítit chlad v jejich srdcích k Božím věcem. Zdálo se, že postrádají duchovní zápal a nechovají k Bohu žádnou úctu.

Mladá dáma se vroucně modlila za své hostitele a věřila, že Bůh bude jednat v jejich srdci. Také jim v lásce řekla pravdu a odvážně je varovala. Než odjela, vypuklo v domě probuzení. Plakali celé hodiny, jak se radovali z toho, co Duch svatý vykonal v jejich životech. Po návštěvě Frances Havergalová složila píseň.

Řekla: „Byla jsem příliš šťastná na to, abych spala, a strávila jsem většinu noci ve chvále Pána a obnově svého vlastního zasvěcení. Tato malá dvojverší vznikla a zněla v mém srdci jedno po druhém, dokud neskončila slovy: „…vše Ti rád a cele dám!“

HYMNA ZASVĚCENÍ

Vezmi, Pane, život můj, k své jej službě zasvěcuj;

moje dny, můj každý dech slávu svou vždy hlásat nech.

Vezmi ruce, uč mne sám, co a jak kdy konat mám;

vezmi také nohy mé, ať jsou hbité v službě tvé! 

Vezmi hlas, ať velebí tebe, Boha na nebi;

 vezmi rty, bych hlásal všem, u tebe jak šťasten jsem!

Vezmi zlato, jmění mé v oběť lásky upřímné;

Vezmi mé i schopnosti, svou je řiď vždy moudrostí!

Vezmi chtění mé a zaň vždy jen tvá se vůle staň;

vezmi srdce, ustavuj v něm si trůn, ó Králi můj!

Vezmi lásky mé si květ, vezmi, co je tvého, zpět;

vezmi tělo, duši sám, vše Ti rád a cele dám.

Prosili jste Boha o obnovu, a aby vás znovu naplnil mocí Ducha svatého? Vyzývám vás, abyste se modlili: „Vezmi si mě celého, Ježíši. Chci, aby můj život byl plně zasvěcen tobě!“