HŘÍCH VEDE K ZÁHUBĚ

„Hle, jsem potřetí připraven k vám přijít. A nebudu vám na obtíž. Nehledám to, co je vaše, nýbrž vás. Neboť nemají děti shromažďovat pro rodiče, nýbrž rodiče pro děti. Já velmi rád vynaložím všechno, ano sám sebe vydám pro vaše duše. Když vás více miluji, mám být za to méně milován?“ (2. Korintským 12, 14-15).

To jsou Pavlova slova. Slova muže, jehož srdce i život byly ztělesněním Ježíše Krista. Pavel věnoval svůj život Božímu lidu, tak jako každý opravdový Boží služebník. Byl ochotný cestovat bouří, povodní i ohněm; snášet vlastní strádání a nedostatek; zažil tak velký tlak a utrpení, že až přestával doufat, že přežije – to vše jen proto, aby mohl přijít za Božím lidem s poselstvím o Jeho lásce. Ale Pavel zjistil, že čím víc lásky dává, tím víc se od něj jistí lidé vzdalují. Proč?

Domnívám se, že odpověď najdeme v následující kapitole: „To je potřetí, co k vám přicházím. Ústy dvou nebo tří svědků bude potvrzena každá věc. Řekl jsem vám už, když jsem byl u vás podruhé, a když jsem nyní vzdálen, znovu předem říkám těm, kteří zůstali v hříchu, i všem ostatním: až zase přijdu, nebudu nikoho šetřit“ (2. Korintským 13, 1-2).

Pamatujte, že korintská církev vzešla z něčeho, co by se dalo nazvat propastí nemorálnosti. Uprostřed města stál velký chrám s více než stovkou prostitutek – v této společnosti se totiž prostituce pokládala za formu uctívání. Bylo jasné, že zlo se stalo dobrem a dobro zlem.

Pavel byl apoštol a pastor, takže si uvědomoval, že hřích vede k záhubě. Chápal nebezpečí těch, kteří spadnou do pasti neustálého obhajování zla. To je problém člověka – čím déle děláme něco, co Boží slovo nazývá hříchem, tím víc v nás sílí naše hříšná přirozenost a začne určovat, co je špatné a co dobré. Pavel věděl, že kdyby lidé nadále vědomě žili v hříchu a smířili se s věcmi, za které Kristus zemřel, aby je vysvobodil, nemohli by si činit nárok na vítězství, které na kříži vydobyl.

A i kdyby si ho činili, neměli by nic než iluzi; jinými slovy měli by poznání, ale ne moc, která je za ním. A tak jako opravdový duchovní otec se Pavel snažil přivést korintskou církev ke správnému myšlení a jednání. Proto řekl: „Nebudu nikoho šetřit.“ Bohužel v tuto chvíli se od něj mnozí odvrátili.

Carter Conlon se připojil k pastorům církve Times Square Church v roce 1994 na vyzvání zakládajícího pastora, Davida Wilkersona, a roku 2001 byl jmenován do úřadu vyššího pastora. Je to silný a soucitný vedoucí, častý mluvčí na konferencích pastorů a vedoucích, které jsou pořádány po celém světě organizací World Challenge.